Manifest   AmigaOS   Instalace   Tutorial   WinUAE log   WinUAE konfigurace   WinUAE FAQ   Download   Zlatíčka   Story   Udělátka   Odkazy


Na tomto místě chci rozhodně poděkovat těm, kteří svými příspěvky následující FAQ obohatili upozorněním či poznámkou na nějakou nesrovnalost, doplnili informaci či navrhli nové téma ...

Důležité upozornění: Nikdy nereaguji na požadavky nebo žádosti ohledně šíření software, na které se stále vztahují autorská práva, byť by se jednalo o software staršího data (např. paměti ROM, operační systém Amiga OS, distribuce AmigaXL & Amithlon, Amiga Forever a podobně) !!!

Proč právě Amiga ? Co je na ní tak zajímavého, když o něčem takovém dnes (2007) skoro nikdo neví ?
Amiga jako počítač postavený na zákaznických čipech se pomalu stává minulostí, uznávám. Amiga OS je však stále živá záležitost - ve většině ohledech ho žádný konkurenční operační systém architektonicky ani uživatelsky zatím nepředběhl - nepodařilo se to ani Windowsům, ani Linuxu a dokonce ani MacOS/X (Apple sice považuje přechod z PowerPC na X86 v roce 2006 jako výborný tah, ale předtím se psali programy pouze pro PowerPC - zajděte si proto do apple shopu a nechte si předvést, kterak chodí PowerPC aplikace na X86 procesoru - jo, uznávám, funguje to ... anebo počkejte až tyto aplikace někdo honem přeportuje na X86 verzi ... no, nic víc neřeknu ...) Na konci roku 2006 všichni dostali pod stromeček Amiga OS 4 - resp. firma Hyperion ohlásila finální verzi, kterou obdrželi majitelé předchozích pre-release verzí k počítači (tedy deskám) Amiga ONE a microA1 - těch se opravdu moc nevyrobilo :-( To je skutečnost. Alternativně se lépe prosadil Pegasos I a II se systémem Morph OS - viz. otázka "Co je to MORPH OS". Co se týká mě, tak bych chtěl zbytek světa ubezpečit, že jsem svéprávný a jako každý správný obchodník umím dobře "prodat" pouze to, co považuji za nejlepší. Pokud bych o tom nebyl vnitřně přesvědčen a chyběly by mně zkušenosti, nemohl bych vytvářet tyto či jiné stránky na toto téma. Vůbec by mě to nemohlo bavit. Nedělám to ani z nějaké nostalgie, že kdysi někdy válcovala Amiga zbytek světa všemi svými schopnostmi - ono se dobře řekne, že Amiga byla dobrá tak akorát na hry. Jednak nebyla výborná jen na ty hry - ale když jsme u toho - proč asi dnešní herní pecky potřebují nejrychlejší procesory, nejrychlejší grafické karty a pařani to kupují, každých půl rok upgradující své PC ? Ano, ano, hry totiž teprve předvedou skutečné možnosti počítače. Amiga jednoznačně předběhla svou dobu ! Hráči dělají softwarovým firmám největší kšeft, takže se Amiga dostala do pozadí především kvůli hráčům. Amiga sice deset let válcovala všechna PC, Apply i Atárka, ale jelikož firma Commodore si hrála na monopolního mistra světa, tak musela nutně zkrachovat - špatný marketing a usnutí na růžích - i výborná věc časem zestárne a pokud zastavím vývoj, tak mě časem někdo předhoní. Hráče výborně vyřešený operační systém příliš nezajímá a uživatelský software ještě žádnou platformu nezachránil. Firmu Commodore jednoduše zničil špatný marketing, ustrnulý vývoj hardware a neudělování licencí, ikdyž se hlásila řada firem. PC dotáhly svým výkonem, firmy protlačili tuto méně dokonalejší architekturu dobrým marketingem a lidi začali PC kupovat. A protože většina lidí do té doby (kolem roku 1995) nikdy a na nic počítač nepotřebovali, koupili to, na co viděli reklamu - logická úvaha. Z tohoto důvodu je jasné, že když někde začnu velice opatrně s Amigou, tak mě bývalí amigisti hráči považují za blbce, protože Amiga už je k ničemu (oni si ji ale moc dobře pamatují) a zbytek lidí vůbec neví, která bije - ihmo: "Za to, kolik tady stojí ta šunka, bych měl dřív trabanta ..." - "Trabanta ? Pardon, co to je ?" - to je naprosto přesné přirovnání, nicméně trabanta u nás znal každý, ale dneska se s tím jezdí chlubit jenom nadšenci. Amigisti jsou na tom prozatím podobně :-( Zřejmě na tom místě zůstaneme i nadále a neovlivní to ani další plány a sliby ze strany Amiga Inc. (opravdu hrozná macecha) ohledně vývoje moderního PowerPC hardware funkční právě s dokončeným Amiga OS 4 - naše hodná maminka se totiž začala v dubnu 2007 s Hyperionem hádat a soudit :-( Nebudu raději nic předvídat a necháme se překvapit. Prozatím se budu i nadále starat o provoz těchto stránek a doplňovat informace - pokud by Amiga OS nedokázal obstát, rozhodně by nikdo neřešil emulační software jako je např. WinUAE a ještě k tomu zadarmo ! Pokud jste s Amigou a jejím systémem (i přes jeho drobné nedostatky) nikdy nepracovali, pak rozhodně platí, že nikdy není pozdě začít - poznáte, že práce je zde velice příjemná, rychlá, nesvazující, neomezující, nikdy třeba nezamrzne myší šipka a nikdy se nezastaví systém jenom proto, že hodláte naformátovat disketu ... Faktem je, že i výborně vyřešený systém není od základu uživatelsky dotažený, nicméně možná tohle v sobě skrývá ono kouzlo, které dokázal vyčarovat autor distribuce AmiKit ... A nevypíná se tlačítkem START - imho, pořád nechápu, proč tohle již dávno vývojáři nenahradili nějak univerzálně - třeba Windows ...

Musím nutně provozovat systém Microsoft Windows pro emulaci platformy Amiga m68k ?
Nikoliv, samozřejmě. UAE je obecný standard pro emulaci počítače Amiga včetně OS a jako takový je úspěšně portován do všech běžných operačních systémů např. MAC OS/X, OS/2, BeOS, Linux/PPC, Windows, ale i Amiga 68k či Warp PPC. Každopádně emulační 68k konzole je také součástí OS 4.0 a MorphOS. V poslední době registrujeme částečnou emulaci i na PDA počítačích PALM či PocketPC. Je však nutné poznamenat, že WinUAE se dá považovat za jakousi vlajkovou loď mezi emulátory architektury Amiga 68k. Stejně jako Beast "1" mezi hrami :o)

Jaký je rozdíl mezi WinUAE (či UAE obecně), Amithlonem X86 a AROSem ?
UAE obecně je softwarový emulátor hardwaru klasické Amigy 68k, který je provozován na hostitelském operačním systému a tudíž využívá svého hostitele, jako kterýkoliv jiný program. Prakticky nemá vůbec šanci přistupovat přímo na hardware hostitelského počítače, ale vše provádí skrze ovladače hostitelského operačního systému. Je to výhodnější alternativa z hlediska slučitelnosti k provozu systému jako takového, ale trpí rychlost (dnes už jen relativně). Amithlon je rovněž softwarový emulátor, ale nepotřebuje vůbec žádný hostitelský operační systém - je to prakticky silně upravené linuxové jádro s kompletní JIT emulací procesoru MC68040. Jeho výhodou je fantastická rychlost procesu a používání vlastních ovladačů pro hardware, na kterém běží - např. ovladače grafické či zvukové karty, v prostředí Amiga OS spuštěném na Amithlonu se lze dívat i na televizi, je-li v PC TV karta a podobně - prostě přistupuje přímo na hardware PC pomocí vlastních ovladačů. Nevýhodou je téměř nulová podpora zákaznického čipsetu klasické Amigy - bez problémů tedy fungují téměř všechny systémové programy, které otevírají systémovou obrazovku podle nastavení ScreenMode. Ostatní software lze provozovat pomocí E-UAE aplikace pro 68k Amigu - takže Amithlon se stává hostitelem. Amithlon se z jistých (právní věci kolem umístěného kickstartu údajně bez povolení - Bernie projekt oficiálně ukončil, ačkoliv sám na tom možná pracuje dál - o mnoho lepší Amithlon 2.0 byl předveden, ale jeho vývoj byl zrušen) důvodů přestal vyvíjet a je to veliká škoda. Relativní omezení Amithlonu spočívá v ovladačích PC hardware, Amithlon totiž nelze spustit na libovolném PC - podporuje např. omezený počet základních desek, grafických karet a podobně. Řešení spočívá v úpravě jádra, poslední uvedené jádro řadu PC hardwaru rozšiřuje a podporuje dokonce i SATA rozhraní pro pevné disky. AROS je něco podobného jako Amithlon, není to však emulátor - je to zcela samostatný operační systém, který má fungovat jako Amiga OS - původně podle verze 3.1. Je schopný fungovat zcela samostatně nebo na Linuxu. Když pracujete na AROSu, můžete používat úplně stejné postupy, stejné příkazy atd. jako na Amize. Má to však jedno veliké ALE - všechny programy jsou a musí být překompilovány pro běh na platformě X86, takže na AROSu si ZATÍM nemůžeme spustit původní software pro Amigu - ZATÍM neexistuje vnořená emulační konzole (jistou náhražkou jest E-UAE pro AROS, která se však delší dobu nedočkala aktualizace). Výhodou AROSu je princip licence "open source", takže pro programátory je to zcela otevřený systém, kterému osobně velmi fandím. Na WinUAE a AROSu se stále pracuje a šíří se bezplatně, Amithlon byl ve své době placený (prodej společně s AmigaXL a OS 3.9) a vývoj je oficiálně zastaven.

Co je to MORPH OS ?
Odpověď je jednoduchá a v češtině: www.pegasos.cz a www.pegasosppc.cz :-)

Musím vlastnit počítač Amiga, abych mohl/a provozovat emulaci na čemkoliv ?
Počítač mít nemusíte, ale pokud jste jej nikdy nepoužívali, zřejmě budete mít ze začátku moře problémů. Systém není příliš složitý, ovšem pro uživatele Windows, který prakticky všechno řeší za Vás, může být tvrdým oříškem podobně jako Linux. Chcete-li však emulátor provozovat legálně, musíte si zakoupit paměť KickStart a v případě provozu operačního systému i ten, přičemž nerozhoduje jeho verze.

Jaká verze systému Windows je nejvýhodnější k provozu WinUAE ???
Jednoznačně se stavím k Windows XP - vzhledem k všeobecné podpoře, použití souborového systému NTFS a možnosti připojení fyzického disku s Amiga formátem (pouze pro práva administrátora). Samozřejmě, v případě některých speciálních ovladačů (např. MIDI drivery) pouze pro starší Windows 98 funguje WinUAE i v případě Win98 (kvůli FAT32 však nelze použít HDF větší než 4 GB). S provozem na Windows Vista není ještě příliš zkušeností, je však znám problém se vstupem MIDI dat - MIDI IN prozatím nefunguje. V každém případě jsou nutné ovladače DirectX verze 8 nebo vyšší. Dále jsou popsány potíže při současném použití skinování systému Windows - jakékoliv "Windows Theme" raději vypněte !

Stáhnul/a jsem si emulátor, ale nemám soubory s pamětí ROM. Kde je mohu sehnat ?
Na jakoukoliv pamět Amiga ROM se vztahují autorská práva a tudíž jakékoliv šíření, posílání či volné stažení je nelegální postup. Pamět ROM si můžete vytáhnout s fyzického počítače Amiga, který je Vaším majetkem. V ostatních případech je legální postup zakoupení souborových obrazů s pamětí ROM u autorizovaného prodejce software, může být i součástí distribuovaných balíků např. Cloanto Amiga Forever. V praxi budete potřebovat ROM KickStart 1.3 a ROM KickStart 3.1.

WinUAE při spuštění ohlásil, že detekovaná paměť ROM není kompatibilní. Jsou snad různé verze ?
Ano, protože je mnoho různých modelů počítačů Amiga, existuje odpovídající počet pamětí ROM a tento počet se ještě rozšiřuje různými modifikacemi (např. KickStart ROM 3.x pro Amigu 500) a úpravami (např. původní ROM v Amize 600 má potíže s obsluhou větších pevných disků). Každou (snad opravdu každou) paměť ROM umístěnou na základní desce Amigy lze však softwarově povýšit (po vypnutí, studeném resetu či nějakém kolapsu se samozřejmě z počítače toto krátkodobé vylepšení odstraní). Nechte WinUAE znovu detekovat paměti ROM a všimněte si výpisu všech požadovaných obrazů s pamětí ROM. V běžné praxi (hry, dema, programy, systém OS 3.9) však opravdu vystačíte se dvěma KickStarty (1.3 a 3.1). Prosím, nechtějte po mně, aby zde vypisoval, které verze těchto dvou kickstartů si máte vybrat, jestli ta či ona verze je lepší, jestli jádro EXEC není náhodou v jiné verzi ROM-ky lepší a podobně.

Pamatuji si Amigu jako počítač na hry. Existují programy do kanceláře, na grafiku, animace či hudbu ?
Amiga je dozajista herní kolébkou, dozajista právem patří mezi platformu, na které se nejvíce rozšířila demoscéna. Amiga je však také označována jako první domácí multimediální počítač a právě proto je bezesporu kolébkou hudebních, grafických a hlavně animačních a videoeditačních aplikací. Na Amize vznikl trackerový způsob hudební tvorby z nasamplovaných vzorků (kromě jiných nejznámější formát MOD) a samozřejmě existuje celá řada MIDI sekvencerů, které jsou navíc obohaceny podporou samplovaných stop (to dokázal po mnoha letech až sekvencer Cubase Audio na počítači Atari Falcon, později i na PC). Co se týká grafiky, tak právě Amiga převrátila svět naruby svým excelentním obrazovým výstupem a zavdala vznik populárních bitmapových editorů jako je např. Deluxe Paint či Personal - v současnosti se na Amize prohání stejně kvalitní foto-grafické editory jako na Windows, MacOS či Linuxu. Po celou dobu nadvlády na PC i Macem byla Amiga nasazována do profesionální televizní a filmové tvorby, protože její primární grafické obvody zobrazovaly plnou televizní normu PAL i NTSC. Pomocí zařízení "genlock" otitulkovala Amiga tisíce filmů a televizních pořadů, samozřejmě třeba i v české televizi. Na Amize rovněž vznikla animačně orientovaná aplikace SCALA, která se používala k prezentacím, infokanálům kabelových televizí, informačním kioskům, k velkoplošné projekci na letištích, nádražích či třeba hypermarketech - v současnosti se vyvíjí pouze PC verze. Díky výkonným grafickým čipům (což je patrné již z her a demosnímků) se Amiga prosadila v oboru 2D a 3D animace - na Amize vznikly dnes velmi populární 3D aplikace jako LightWave či Cinema 4D. Netřeba se příliš chlubit - řada animací obohacovaly televizní reklamy, naučné pořady a samozřejmě filmový žánr sci-fi (za všechny např. seriál Babylon 5, veškeré efekty ve filmu Terminátor 2, výroba 3D objektů pro Jurský park posléze rozhýbaných na výkonějších stanicích IRIS Indigo fy Silicon Graphics a podobně - v našich končinách řada televizních záležitostí z QQ Studia Ostrava a ve své době jsem se každou sobotu díval na dětský soutěžní pořad Hip-Hap-Hop, kde občas prolítla v záběru opravdová pětikule, která byla více viditelnější ve dvoudílné komedii Playgirls). Zde je patrné zaměření tohoto počítače a je pravdou, že nějakou dobu se na kancelářské aplikace poněkud přehlížely. Osobně si to nemyslím, protože obyčejné textové editory byly srovnatelné s hojně používaným editorem T602 pro MS-DOS. Ze špičkových kancelářských produktů vyberu namátkou FinalCalc, FinalWriter, WordWorth či AmigaWriter, což odpovídá Microsoftímu Excelu a Wordu - nevidím tedy žádné nedostatky ani na kancelářském poli. Všechny zmíněné programy navíc plně akceptují češtinu. Amiga se rovněž nemusí stydět ani v oboru DTP a vektorových programů - za všechny uvedu špičkový PageStream, který je v současnosti k mání navíc pro MacOS, Linux a Windows. Své místo si našly i vývojové systémy a známé vyšší programovací jazyky jako je např. "Céčko" - na Amize vznikl dnes hojně používaný herní jazyk BlitzBasic. V oboru sítí a internetu funguje na Amize všechno podstatné - prohlížeče, e-mailoví klienti, chatová komunikace i servery.

Vytváří se pro Amiga OS ještě nějaký nový software ? Kde si ho mohu případně koupit ?
Samozřejmě, nový software se stále tvoří, ale vše je v rukou několika firmiček či jednotlivců. Velké firmy Amigu již nepodporují, není to pro ně zisková záležitost. Valná většina nového software se tak šíří zcela bezplatně, některé aplikace se pouští do světa jako shareware či demoverze a autoři požadují nějaký ten poplatek nebo nabízí systém dobrovolných dotací (donate). Komunita kolem Amigy založila tzv. Bounty systém (amigisté sobě) tj. pobídkové odměny - komunita vyhlásí žádost o nějaký software a založí konto, na které může každý přispět nějakým finančním obnosem. Pokud se o danou záležitost přihlásí nějaký programátor a vytvoří požadovanou aplikaci v určeném časové období, dostane vyhlášený finanční obnos. Podobně si kdysi český národ postavil Národní divadlo :-)

Chtěl/a bych pracovat s operačním systémem, ale z Windows jsem zvyklý/á na češtinu ?
V pořádku, to je samozřejmost. Amiga OS počínaje verzí 3.0 obsahuje plnou národní lokalizaci včetně českých bitmapových i vektorových fontů (pouze není dobré psát české znaky do názvů ukládaných souborů). Prakticky jakoukoliv systémovou aplikaci podporující lokalizační knihovnu lze i dodatečně opatřit českým katalogem - jinak dodávaný Amiga OS 3.x je kompletně lokalizován, po nainstalování systému se nastaví v Preferencích pod ikonou LOCALE. Totéž platí pro nastavení klávesnice. Osobně se však z nějaké vlastní pohnutky stavím za angličtinu, ale používám systémové fonty s podporou českých znaků - to si navzájem nepřekáží.

Co je to Workbench ?
Workbench je základní grafické prostředí operačního systému. Termín "základní" uvádím záměrně, protože existují alternativy např. kompletní náhrada pomocí Directory Opus Magellan. Nahrává se společně se startem systému příkazem "LoadWB". Z uživatelského hlediska je to prakticky pracovní plocha, která slouží ke komunikaci systému s uživatelem - ikony, okna, pozadí a horní lišta sloužící defacto jako stavový řádek (např. informace o spouštění aplikace, velikost volné paměti CHIP a FAST a podobně) a při stisku pravého tlačítka myši dojde k aktivaci základního roletové nabídky. Tuto nabídku lze pomocí jednoduché aplikace rozšířit o další rolety např. seznam aplikací ke spuštění. Samotné okno Workbenche můžete opatřit obrázkovým pozadím libovolného formátu, pokud je pro takový formát datatyp. To samé platí pro jednotlivá nově otevíraná okna - je třeba zdůraznit, že každé otevřené okno zabere nějakou tu pamět. Obsah otevřeného okna jsou defaultně ikony, pomocí nabídky nebo rychlých kláves je lze srovnat či zobrazit jako názvy souborů včetně dalších detailů (velikost souboru, attributy, komentář). Ikony (soubory) lze označit, kopírovat, přesouvat, mazat či zjišťovat jejich vlastnosti, dvojklikem dojde ke spuštění spustitelného souboru, u datových souborů s ikonou obsahující definice (cesta, iconx, datatype) dojde dvojklikem k otevření požadované aplikace (editor, prohlížeč, přehrávač a podobně). Dále vidíme ikony jednotlivých diskových zařízení a jejich pojmenování např. oddíl pevného disku DH0: se jménem Work, disketu DF0: se jménem Empty, část paměti označené jako RAM: se jménem Ramdisk (velikost se mění dynamicky podle množství dat), nosič CD nebo DVD jako zařízení CD0: se jménem a podobně. V případě WinUAE jsou viditelné oddíly a veškerá disková zařízení systému Windows, které byly připojeny v konfiguraci WinUAE pomocí "ADD PC DRIVES at startup" a byly v okamžiku spuštění WinUAE aktivní - k zobrazení bude použita definovaná defaultní ikona pro diskové zařízení. Obsah diskových zařízení lze zobrazit v okně či zjistit jejich vlastnosti - velikost, typ souborového systému atd. S ikonou disku se nedá pracovat, je-li označená jako "BUSY" - např. při formátování. Název ikony nebo souboru lze přejmenovat z nabídky příkazem "Rename", pokud je to povoleno. Dojde-li k jakékoliv chybě, Workbench blikne a v liště vypíše důvod - tuto situaci ještě můžeme opatřit varovným zvukovým signálem a to buď pípnutím nebo libovolným zvukovým vzorkem. Z nabídky taktéž zobrazit konzoli pro spuštění souboru nebo příkazové dávky "Execute Command...", přičemž se jedná o odlehčenou verzi jinde popsaného CLI a Shellu. Pomocí preferencí lze nastavit barevnost, rozlišení a režim obrazovky (screen mode), druh písma pro ikony, systémovou obrazovku a všeobecný textový výstup a další systémová nastavení. Pro usnadnění práce slouží tzv. komodity (adresář TOOLS/COMMODITIES) - např. nakliknuté okno se ihned přesune do popředí, je zde i spořič monitoru a další užitečnosti - komoditu je nutné aktivovat v řídící komoditě "exchange". A dost, koukejte si to osahat samostatně :o)

Co jsou to datatypy a co je jejich úkolem ?
Jestli čtete toto FAQ pořádně, možná si řeknete, že tady Amigu vychvaluji až do nebes a přitom je to teoreticky mrtvá hobby platforma. Ano, starý hardware z 90. let může někdo za mrtvolu považovat, ale systém je stále živá záležitost, v řadě okolnostech ničím jiným nepřekonaná - jinak by ani nebyl důvod programovat tolik řešení (UAE, Amithlon, AmigaXL, AROS) včetně nové verze Amiga OS 4. Datatypy jsou začleněny do systému tak dobře, že dovedou rozpoznat data podle hlavičky a struktury a nepotřebují k tomu žádnou příponu (pokud ve Windows vymažete v názvu souboru příponu, tak jste přesně v prdeli). Jsou to prakticky knihovny pro dekódování např. grafických, zvukových a vlastně i textových souborů. Každý datatyp se skládá nejméně ze dvou souborů. První z nich je umístěn běžně v adresáři "Classes/Datatypes" a další v "Devs/Datatypes", které řeší samotnou detekci. Výhodou je navíc fakt, že jediný datatyp může využívat více typů rozličných druhů souborů daného typu (identifikátor). Několik datatypů naleznete v systému ihned po instalaci, další jsou bezplatně na aminetu a řada z nich se vyvíjí či vylepšuje dodnes.

Amiga je odlišná platforma - existuje datová slučitelnost ? S jakými soubory se mohu setkat ?
V dnešní době jsou datové typy téměř totožné jako na všech ostatních platformách, takže se běžně pracuje s grafickými soubory typu JPEG, GIF, TIFF, PCX, BMP a podobně. Klasikou však zůstává již od prvopočátku "nadformát" IFF (interchange file format). Tento formát se aplikuje prakticky na cokoliv a je jakýmsi velitelem - celá řada programů na jiných platformách považuje IFF výlučně za obrazový soubor, což je ale špatně ! IFF je typový člen, který udává pravidla a teprve pod ním je např. formát obrázku ILBM, formát animace ANIM, formát zvuku SVX a podobně. Tyto formáty ještě podléhají přísným pravidlům tak, aby se např. dalo rozpoznat, zda je SVX 8-bitový či 16-bitový - prakticky totéž co WAV ve Windows, který lze na Amize také používat - stejně jako další formáty např. AIFF, MP3, OGG atd. Totéž platí pro jakoukoliv grafiku včetně animací. V praxi se tedy datové formáty prezentovaly např. jako IFF-ILMB, IFF-ILMB24, IFF-ANIM (a pak ještě detailně ANIM5, ANIM8 atd.), IFF-8SVX a podobně. Dříve byla situace horší, doba však pokročila a datová odlišnost již prakticky neexistuje - vždy existuje funkční řešení včetně multimediálních souborů či kancelářských dokumentů. Jiné platformy daly něco Amize a naopak - např. dnes velmi populární obrazový formát PNG je výlučně záležitostí pocházejí z Amigy, kterou uvedla poprvé firma Cloanto ve známém bitmapovém editoru Personal Paint (PNG je náhrada ze "nedostatečný" formát GIF, který je pouze 8-bitový). Přenositelnost dat již také není problém, používají se shodná datová média a shodná hardwarová zařízení. Samozřejmě existují speciální formáty souborů různých aplikací, které se na jiných platformách nevyskytují - v některých případech pomohou konvertory.

Co je to AREXX ? K čemu je to dobré ?
Arexx je skriptovací jazyk, který provází Amiga OS již od prvopočátků (na rozdíl od ostatních systémů, které něco takového vyprodukovali za deset či více let a blbě). Umožňuje především komunikaci mezi jednotlivými aplikacemi. Uvedu jednoduchý příklad: OctaMED je trackerový hudební editor, takže v zápisu lze očekávat pouze noty a jejich parametry, nicméně jeden z parametrů může klidně odkazovat na arexxový skript, který spustí např. animaci v jiném programu - např. SCALA. Nemůžu si pomoci, musím to napsat - kam se v tomhle ohledu Windoze serou za Amiga OS :o) Je třeba ale zmínit fakt, že tento způsob prvně používal OS/2. Díky Arexxu lze vytvořit grafické prostředí pro programy, které lze v základě ovládat pouze příkazovou řádkou a uživatel si toho ani nevšimne. Prostředím pro napsání arrexového skriptu jest aplikace RexxMast. Každý skript obsahuje úvodní komentář např. /* ARexx programek */ a dále vlastní program - jak typické: SAY "Nazdar, svete !" :o) Takovýto programový text se ukládá s příponou "nazev.rexx" a poté se dá zcela jednoduše spustit z příkazové řádky: "RX disk:cesta/nazev.rexx" - kompletní reference o programování v Arexxu najdete na aminetu či různě v síti internetu.

Co je to a k čemu slouží CLI, SHELL a AMIGADOS, když Amiga disponuje plně grafickým prostředím ?
Ano, samozřejmě se můžete uklikat, ale i tak stejně někdy musíte sáhnout po příkazové řádce. AmigaDOS je systém pro práci se soubory (disk operating system). Základní příkazy najdete na systémovém disku v adresáři "DH0:C/". Jsou to notoricky známé příkazy jako je např. DIR, CD, MAKEDIR, DELETE, RENAME, COPY či TYPE doplněné navíc specialitkami pro Amigu např. namapování funkční klávese vykonání dlouhého příkazu. U každého příkazu lze pomocí otazníku vypsat možnosti parametrů - syntax - např. "DELETE ?". Příkazy se píšou do základního okna s příkazovou řádkou Amiga CLI (Command Line Interpreter). Ke spuštění hry, programu či dema základní CLI okno jistě postačí, větší komfort však poskytne konzole SHELL. Tu vyvoláte příkazem "NEWSHELL" (kromě toho existuje ještě několik lepších modifikací). Nespornou výhodou jest pamatování si dříve zadaných příkazů - history a tzv. automatický doplňovač klávesou TAB (tabulátor) - není třeba vypisovat neustále dokola tentýž dlouhý název souboru, když jste třeba udělali chybu - stačí se podívat šipkami do historie nebo napsat pár znaků a TAB celý příkaz doplní (samosebou se týká novějších verzí AmigaDOSu). Podrobné reference o AmigaDOSu si můžete stáhnout v části download - autorem je Tim Durbin, takže celý help je v angličtině.

Jak kvalitní je emulace pod stávající verzí UAE ?
Je dost kvalitní k provozu všech systémových aplikací, které nevyžadují specifické hardwarové součásti, přídavné zvukové karty, střihové karty a procesor Power PC. S největší pravděpodobností budou pracovat také veškeré hry a demosnímky napsané pro procesory řady MC680x0. Případné problémy jsou většinou způsobené neúplnou slučitelností zákaznického čipsetu, což se každou novou verzí více či méně eliminuje.

Jak správně nastavit emulovaný CPU, co je to JIT, FPU 68881/68882 ?
S příchodem verze 1.4.2a se konfigurace emulovaného procesoru viditelně rozšířila. Volby v panelu CPU již umožňují uživateli nastavit CPU téměř detailně podle požadavků na výkon systému, ale chápu, že toto může být pro mnohé, zejména nové "amigisty", docela náročná záležitost. Nasnadě je pak otázka, zda ta či ona volba je správná. Nejjednodušší je emulace Amigy 500, při které nastavíme CPU 68000, dále doporučuji volbu "More compatible", rychlost odpovídající Amize 500, k tomu náleží čipset OCS nebo ECS s plnou emulací sprajtů, KickStart ROM 1.3, postačí pamět CHIP 1 MB a SLOW 1 MB - v žádném případě neřešíme JIT, FPU, UAE-RTG grafickou kartu, pevný disk a podobné "novoty". Většina her, programů či demosnímků z disket poběží bez problémů a v odpovídající rychlosti (výjimkou mohou být některé náročnější grafické záležitosti silně využívající zákaznický čipset - setkal jsem s tím např. u dema K.G.B. HIT FIDO, na pomalejších PC lze pozorovat problémy se scrollingem pozadí např. u hry Jim Power). O trochu náročnější bude nastavení holé Amigy 1200 s nějakou FAST pamětí pro provoz z obrazů disket - virtuální "počítač" bez podpory pevného disku. Zde je třeba nastavit CPU 68020 (existuje minimální šance, že bychom potřebovali FPU, ale nic tím nezkazíme), doporučuje se "More compatible", je vhodné zvolit "JIT" emulaci a k té přiřadit cache pamět - doporučuji 4 MB a ostatní nastavení neřešit. V horní části CPU panelu obvykle volím maximální výkon (fastest), až při potížích volím režim mezi výkonem a slučitelností. K tomu náleží AGA čipset (funguje i FULL ECS) s plnou podporou sprajtů, 2 MB CHIP paměti a 8 MB FAST paměti (SLOW i Z3 ponechte na nule, stejně tak RTG grafiku - v holé A1200 nic takového není), KickStart ROM 3.1 nebo 3.0 ve verzi pro A1200 (jsou i verze pro jiné modely počítačů). Tato konfigurace je dostatečná pro hry, programy či dema na disketách. Na této konfiguraci nebudeme stavět operační systém, avšak po nějaké zkušenosti můžeme připojit pevný disk - pro některé hry či dema na disku je CPU 68020 stravitelnější než 68040. Případné potíže odstraní zákaz CPU Cache v amigáckém early-setupu (jakýsi bios), což se objeví po resetu přidržením obou tlačítek myši a následném startu bez startovací sekvence "boot without startup-sequence" - pak stačí pomocí příkazů DIR, CD vyhledat danou aplikaci a spustit spustitelný soubor, což nebývá jako v případě Windows označeno příponou - intuice amigisty však nezklamala nikdy :o) Tento proces ocení hry či dema, která vyžadují opravdu maximum paměti CHIP (např. demo NEXUS7 na holé A1200 bez FAST paměti). V některých případech budou vyžadovány systémové knihovny a někdy také virtuální diskové zařízení, k jehož vytvoření je třeba příkaz "Assign" (syntax je např.: "Assing DEMO: DH0:Demos/Synergy/") - adresář "Synergy" se pak bude chovat jako samostatný virtuální disk "DEMO:" - logicky je to totéž jako emulovaný pevný disk pro operační systém Amigy, který se nachází v nějakém adresáři systému Windows (pro Windows je to adresář, pro WinUAE je to pevný disk pro AmigaDOS). O nutnosti použít tento postup většinou informuje přiložený textový soubor např. readme.txt nebo se otevře systémové okno s požadavkem), někdy narazíme na dávkový soubor, který je třeba spustit příkazem "execute dávka" (může to vypadat např. takto: "DH0:C/execute DH0:Demos/Synergy/start" - totéž co u Windows, jen tam chybí přípona "bat" :o) A konečně se dostáváme k FPU - zvláště nějaký ten demosnímek "zakřičí", že bez matematického koprocesoru (FPU required) jej nelze spustit - pomůže tedy dodatečná volba 68882. Koprocesory 68881/68882 (floating-point unit) byly navrženy k procesorům MC68020 a MC68030 a mezi oběma verzemi je rozdíl v architektuře (pipelines), 68882 je údajně až o 40% rychlejší než 68881 na stejné frekvenci (68881 se vyráběla na frekvenci 16 až 25 MHz, 68882 od 25 do 50 MHz). Vyskytnou-li se další potíže např. hláška "not enough memory", je třeba dodatečně přidat pamět "Z3-FAST" a v lepším případě vynulovat obyčejnou "FAST". V případě možnosti spustit holou Amigu 1200 s CPU 68040, je volba koprocesoru zbytečná, protože FPU je již součástí architektury a je o mnoho rychlejší než 68881/68882. Tím se konečně dostáváme k tomu, že ke stavbě a provozu operačního systému Amiga OS 3.9 bude zapotřebí volba CPU minimálně MC 68020 (i bez FPU), MC68040 nebo CPU MC68060 (máte-li potřebné systémové soubory a odpovídající verze aplikací). Jako čipset volíme AGA (funguje i FULL ECS) s plnou podporou sprajtů, ROM KickStart 3.1, pamět CHIP 2 MB, Z3-FAST se doporučuje nejméně 64 MB a zde již také přiřadíme pamět pro grafickou kartu RTG Picasso96 (na straně Amigy zastupuje ovladač UAE.GFX, paměť RTG nesmí přesáhnout skutečnou fyzickou paměť grafické karty v PC). Je třeba pamatovat na fakt, že WinUAE od verze 1.0 již zcela nahrazuje původní matematické knihovny. Samozřejmostí je systémový virtuální pevný disk, který může zastupovat uživatelem zvolený adresář na disku Windows, což odpovídá jedné partition, přičemž se uživatel nemusí starat o jeho velikost. Osobně se stavím k variantě HDF, kdy partition pevného disku zastupuje jeden velký soubor na disku Windows (je dobře si rozmyslet jeho velikost, později se zvětšit nedá - musí se vytvořit nový a ten stávající překopírovat na větší). Pro jistotu se ještě podívejte na jakém souborovém systému bude HDF uložený - systém FAT32 obslouží soubor o maximální velikosti 4 GB, na systému NTFS toto omezení odpadá (raději se proto vyhýbejte emulaci na Windows 98, který za normálních okolností NTFS nepodporuje).

Jak nejlépe nastavit JIT (Just In Time) v konfiguraci emulovaného procesoru Motorola ?
Toto není úplně jednoduché a ne vždy lze mluvit o nejlepším možném nastavení. Díky JIT emulaci je možné dosahovat opravdu vysokých rychlostí emulovaného procesoru. K běhu JIT se používá mezipamět, zásobník přeloženého kódu (cache). Osobně doporučuji navolit mezipaměť na střední hodnotu, nic tím nezkazíte. Nastavení procesu zapněte, ale doporučuji se držet toho, co je nastaveno defaultně. Když nebudete mít co dělat, můžete s nastavením laborovat.

Jak vytvořit virtuální disk a jak s ním pracovat ? Je možné používat více virtuálních oddílů ?
WinUAE podporuje HDF virtuální disky a disky jako adresáře na disku Windows. HDF disk vytvoříte v záložce pevných disků, stačí zadat jeho velikost v megabajtech a klepnout na "Create" (vytvořit) - do zvoleného místa necháte uložit nový soubor. Potom jej načtete do konfigurace tlačítkem "add harddiskfile". V případě adresáře zadáte pouze cestu. V obou případech je nutné tyto "disky" označit klasicky jako DH0: DH1: atd. U AmiKitu se setkáte se jménem AK0: - prakticky na tom moc nezáleží, spíše jde o to, který bude na prvním místě a na tomto disku bude WinUAE hledat operační systém. To znamená, že odpadá HDToolBox a jakékoliv nastavení "bootable". Obě možnosti lze kombinovat, což je poměrně výhodné pro zkoušení nebo zálohování. Funguje to stejně jako v případě připojování disků Windows přes "Add PC drives". Disk jako HDF ani adresář nelze dělit dále na oddíly, další oddíl přidáte dalším virtuálním diskem. V případě HDF je nutné formátování - chápu, že je trochu perverzní formátovat soubor - postačí Quick varianta. Na HDF lze rovněž uplatit defragmentaci např. programem Reorg, ale teoreticky to nebude mít žádný efekt, není to fyzický pevný disk. V případě pádu systému při zápisu na HDF se po restartu objeví známé okno o validaci, disk bude rovněž po dobu kontroly vykazovat zaplnění a systém bude nabíhat velmi pomalu. Ve výjimečných případech se oprava nepodaří - záchrana spočívá ve vytvoření nového HDF, ze kterého najede alespoň základní systém a data z neopravitelného disku zkopírujete na tento nový HDF. V některých případech pomohou speciální utility či různé diskové nástroje. Pro laiky uvádím, že v takovém případě zůstaňte v klidu - nejedná se o vir :-) Pokud se chcete vyhnout problémům s validací, používejte nový souborový systém SMART FILE SYSTEM - v případě tohoto systému mohou některé programy při ukládání hlásit chyby, ale soubory se uloží bez problémů - i při používání SFS může dojít k narušení struktury HDF a to při pádu Windows resp. při násilném přerušení napájení počítače (elektrárny občas vypínají, to se stává) ...

Která varianta pevného disku je lepší ? Adresář Windows nebo soubor HDF ???
Toto téma se zde řeší na více místech, ale pro jistotu ještě jednou. Naprosto slučitelná je pouze a jen varianta se soubory HDF, bez potíží lze aplikovat původní diskové nástroje, tato možnost je také vhodná pro zálohování a ve většině případů je také prokázán rychlejší přístup ze systému Amiga, jelikož systémové soubory patří do kategorie trpaslíků. HDF můžete navíc používat i v emulátorech na jiných hostitelských operačních systémech. Nevýhodou je, že HDF není nafukovací a je-li zapotřebí disk zvětšit, musí uživatel vytvořit nový HDF a stávající HDF zkopírovat na nově vytvořený. Adresář Windows je výhodný v případě přímého přístupu na data ze systému Windows, uživatel nemusí sledovat volné místo na disku a je znatelná vyšší rychlost u objemnějších souborů. Nevýhody adresáře spočívají v odlišných atributech, někdy jsou potíže s názvy souborů - strana Amigy si někdy neporadí s některými znaky Windows a naopak (tedy spíše naopak), a dále je patrný pomalejší datový přenos se zvyšujícím se počtem souborů - typický problém Windows, zvláště pak na souborovém systému FAT32 ! I z hlediska omezení velikosti jednoho souboru je doporučen souborový systém NTFS. Prakticky lze používat obě varianty najednou, ale to podstatné pro Amiga OS bych raději viděl na HDF.

Virtuální disk HDF (i jiný typ pevného disku) nebo disketa nelze naformátovat. Co s tím ?
V případě diskety lze formátovat pouze virtuální disketu ADF a musí být povolen zápis "WRITE ENABLE" nebo chcete-li jinak - nesmí být aktivní ochrana proti zápisu "WRITE PROTECTED". Pokud problém trvá, podívejte se, zda tomu nebrání nějaký rezidentní antivirový program - buď to jej vypněte anebo upravte jeho nastavení. To samé se týká i formátování pevných disků - na toto omezení jsem narazil v distribuci AmiKit, kde je tato ochrana poměrně logická a nelogická zároveň - AmiKit běží primárně z adresáře oddílu Windows, ale samozřejmě může běžet z HDF anebo používat HDF jako další partition.

Jak a čím se řeší fragmentace na pevném disku ? Existuje nějaký program na defragmentaci ?
Je třeba zdůraznit, že systému Amiga OS je úplně jedno, jaké množství souborů se na disku nachází. Systém běží pořád stejně rychle, nic se nezpomaluje. Z tohoto důvodu není defragmentace věcí nutnou. Přesto existuje např. velmi slušná aplikace "Reorg", která jakési srovnání souborů provede. Zkrátka souborový systém Amigy je úplně jiný než u systému Windows. Defragmentace má význam pouze u fyzických pevných disků, možná v Amithlonu, ale v případě WinUAE tím nezískáte vůbec nic. Můžete to ale vyzkoušet na obrazu disku HDF. Doporučuji si vytvořit zálohu, protože když během defragmentace spadnou v případě WinUAE samotné widle nebo dojde k přerušení napájení počítače, nastane docela průser. Máte-li jako pevný disk adresář systému Windows, tak to raději ani nezkoušejte ...

Od verze 1.4.2 je možný provoz s CPU 68030 a také 68060. Jaká je praxe a využití těchto CPU ?
K provozu "starších" her z disket z modelu Amiga 500 je třeba CPU MC68000, pro novější hry s požadavkem na AGA čipset a větší paměti CHIP/FAST se počítá s konfigurací modelu Amiga 1200 s CPU MC68020 popř. MC68EC020 (CPU bez matematického koprocesoru FPU - floating point unit). K provozu silnější Amigy jako je např. model Amiga 4000 využijete CPU MC68040, který již koprocesor obsahuje. CPU MC68030 byl implementován v modelu Amiga 3000 a to buď na frekvenci 16 nebo 25 MHz a současně s ním koprocesor 68881 (u 16 MHz verze) nebo 68882 (u 25 MHz verze). MC68030 byl také používán v akceleračních kartách pro Amigu 1200 a to na frekvenci 50 MHz společně s paticí pro rozšíření FAST paměti a paticí pro matematický koprocesor (v praxi vyžaduje přímo tento CPU jen minimální množství software). CPU MC68060 je posledním a jednoznačně nejrychlejším procesorem řady 68k, oproti předchůdci MC68040 se jedná zásadně o novou architekturu (cca. 3x vyšší výkon při stejné frekvenci jádra) se dvěma oddělenými 8kB paměti cache, rychlejší FPU a dále třeba systémem pro řešení instrukcí mimo pořadí. Vyskytuje se i ve verzi bez FPU. MC68060 přímo nevyžaduje téměř žádná hra, výkon je využitelný u některých snímků demoscény, nicméně co se týče WinUAE, tak se zatím emulace s MC68060 rychlostně neliší od MC68040. Při provozu systému je třeba operační systém opatřit potřebným programovým vybavením (68060.library, odpovídající SetPatch a podobně). Dále je třeba vlastnit verze programů, které jsou pro tento procesor přímo upraveny (jinak se nevyužije výkon nebo nebude nebude daná aplikace fungovat). CPU MC68060 se vyskytuje na akceleračních kartách, někdy společně s procesorem PowerPC. Byl také přímo součástí nejnovějších modelů Amigy 4000 a především střihového systému Draco fy Macrosystem na frekvenci 50 MHz, později ještě v jednoúčelových videostřižnách Casablanca. Provoz WinUAE s CPU MC68060 vyžaduje předchozí zkušenosti.

Součástí WinUAE je jakýsi Ripper - k čemu je to dobré ?
Ripper je mocný nástroj, který prakticky slouží k vykrádání dat z paměti nebo souborů, včetně souborů archivovaných - bere v potaz klasické archivy známých extenzí, ale také různé speciality. Pomocí ripperu lze nalézt např. jinak skryté obrázky, animace, zvuky či hudební skladby různých formátů (speciálně na Amize je jich celá řada, protože Amiga dala světu trackerový způsob tvorby z nasamplovaných zvuků). Ripper implantovaný ve WinUAE dokáže mnohé, samozřejmě však existuje celá řada dalších, které je však nutné spustit v samotném systému. Pokud opravdu ripper z WinUAE neuspěl, nezoufejte. Pokud se Vám např. líbí hudba, která právě doprovází hru spuštěnou z obrazu diskety, je jasné, že musí být někde v paměti systému. Nyní stačí provést teplý reset - v případě WinUAE se provádí kombinací kláves CTRL+WIN+WIN. V této chvíli však zůstává obsah paměti uchován a je třeba nastarovat minimální systém z Early-Startup (bezprostředně po resetu přidržte obě tlačítka myši) tlačítkem "Boot without startup-sequence". Systém nyní nastartuje podle priority z dostupného diskového zařízení (disketa, pevný disk). Uživatel spustí pouze připravený ripovací program, který slibuje vyhledání daných datových typů a zahájí se prohledávání obsahu paměti. Výsledky jsou většinou uspokojivé. Samozřejmě může nastat situace, že ripper samotný přepíše sám sebou tu oblast paměti, kde bylo to, co jste chtěli najít. Důkazem úspěšnosti této metody jsou stovky vytažených hudebních doprovodů z her. Vyhledávat statickou grafiku je v případě WinUAE trochu zbytečné, protože WinUAE umí uložit aktuální obsah obrazovky do souboru - funguje i metoda s klávesou "PrintScreen" (včetně kombinace s klávesou ALT). Co vidíte a slyšíte, můžete navíc pomocí WinUAE exportovat do AVI souboru.

Amiga vyniká svým obrazovým výstupem, jak je to v případě UAE ?
To je problém specifického hardwaru. Veliké potíže má stále nejlepší videoeditační program SCALA MULTIMEDIA, který dosahuje nejlepších výsledků právě v proloženém Interlace zobrazení. S emulátorem pravděpodobně nikdy nezískáte naprosto plynule běžící grafiku v reálném čase ani přes zobrazení DirectX v případě WinUAE. Ačkoliv proč vlastně používat něco, co už je dávno vyřešené jinak ?

Jak to, že Amiga vysílá obraz v normě PAL nebo NTSC a je možné pracovat i na VGA monitoru ?
Poněkud nesmyslný dotaz, ale pokusím se na něj odpověď. Při konfigurování WinUAE jste jistě všimli v panelu čipsetu položky NSTC. Starší Amigy 68k vysílaly obraz v normě PAL např. pro Evropu a v normě NTSC např. Ameriku či Japonsko, novější Amigy pak uměly obě normy. Z tohoto důvodu se Amiga hodila do televizní a filmové tvorby, uměla plné grafické rozlišení obou norem. Emulátor WinUAE podporuje obě normy, obraz samozřejmě vysílá jinak - pro zajímavost podržte při resetu obě tlačítka myši pro vstup do early-setup a mačkejte mezerník - bude se přepínat PAL a NTSC (výška obrazu se bude měnit). Volbou NTSC zajistíte i NTSC bez nastavení virtuálního monitoru. Příchodem AGA čipsetu (Amiga 1200/4000) bylo možné připojit Amigu k běžnému VGA monitoru s frekvencí 30 kHz, avšak na těchto monitech nešel provozovat 15 kHz PAL, ani NTSC. Pomoc byla snadná, k Amize se jednoduše připojil Commodore MultiScan či NEC MultiSync monitor a problém byl vyřešený. Jinak se samozřejmě Amiga dala připojit k obyčejnému televiznímu přijímači vestavěným nebo dříve externím modulátorem obrazu, dále kompozitním videosignálem nebo složkově RGB pomocí SCART konektoru. Majitelé AGA čipsetu pak samozřejmě nemohli sledovat VGA režimy, takže multifrekvenční monitor je nutnost. Tato praxe z fyzického života nemá s emulátor prakticky nic společného, ale přece jenom něco - proložený (interlace) obraz na Amize bez "scandoubleru" blikal. Navíc emulovaný zákaznický čipset nedokáže vytvořit v proloženém režimu plynulý pohyb animací - holt 15 kHz vertikálně a 50 Hz horizontálně má něco do sebe. Na Amigách s připojenou grafickou kartou se situace poněkud mění, PAL i NTSC se většinou hrne do této karty a opravdu postačí jeden běžný VGA monitor. Z hlediska emulace je to ovšem úplně jiný svět, který uživatele WinUAE nemusí příliš zajímat.

Jak používat V-SYNC v nastavení zobrazení ?
Synchronizace pracuje jen v režimu plné obrazovky, v režimu PAL 50 Hz nebo 100Hz, NTSC 60 Hz nebo 120 Hz. Pozor, emulátor může vynechávat některé snímky v režimu nad 85Hz. Dále je možné použít vlastní frekvence a dosáhnout tak zajímavých výsledků, ale je možné ponechat default hodnotu. Snímkování musí být nastaveno na "every frame" a netřeba připomínat potřebu opravdu rychlého PC !!! Podporuje grafické karty ATI Radeon a NVidia, Matrox není podporován (moje škoda).

V konfiguraci zobrazení existuje záložka "FILTER". Jak je to využitelné v praxi ?
Tohoto dotazu jsem se trochu bál, ale pokusím se k tomu něco sdělit. Jedná se o volbu, která povolí veškeré dění emulované Amigy na obrazovce přes nezávislé grafické rozhraní - DirectX nebo OpenGL. Tento režim by měl zajistit lepší grafické vyjádření, plynulejší animace a podobně. Nicméně tento režim vyžaduje velice rychlý hostitelský počítač v určité kombinaci s použitou grafickou kartou v PC, samozřejmě záleží i na kvalitě všech systémových ovladačů a v neposlední řadě na použitých verzí systémových prostředků. Takže jsem to parádně "vokecal" :o) Ehm, skutečně jsem si s tím hrál, rychlost spíše záleží na grafické kartě a na zvoleném "filter" režimu - nijak mě to ale nepřesvědčilo. Normální zobrazení skrze klasické okenní DirectX ovladače je dostatečné a kdo chce, tak může s režimem "filter" laborovat a třeba sdělit nějaké odpovídající informace.

Mám notebook s rozlišením LCD 1280 x 800 pixelů. Bude zobrazení přes grafickou kartu korektní ?
Ano, napřed jsem se podíval do SCREEN MODE, jestli tam něco takového je. A pak jsem si ten notebook koupil :-)

Jak používat HDToolBox s pevným diskem pod emulátorem ?
HDToolBox musí být spuštěn s parametrem "tools/hdtoolbox uaehf.device", přičemž lze použít na HDF soubor nebo obraz skutečného disku z Amigy, pak je ale potřeba vymazat všechny parametry kromě velikosti bloku (sektory, plochy a rezervování). Je to využitelné jen v případě připojení fyzického disku s Amiga formátem.

Jak na archivy LHA, LZX ? Proč nelze některé soubory spustit ?
LHA je nejpoužívanější formát archivů pro Amiga OS, většinou se tedy setkáte s touto možností. K rozbalení je třeba utilita LHA. Ve světě Windows lze také rozbalovat např. známým Total Commanderem či WinRARem, ale není to úplně nejvhodnější možnost - může dojít k chybám v názvech souborů. LZX je o něco méně populární - komprese bývá učinnější. Opět je třeba utilita LZX. Total Commander dokáže rozbalit LZX pomocí plug-inu v části download. Specialitou Amiga OS (z dřívějších dob) byla úspora datového objemu a z tohoto důvodu se lze setkat se zapakovanými soubory určené pro běžné spouštění. Ze starších dob lze uvést např. PowerPacker (k dispozici plug-in pro Total Commander), později se hojně používal formát XPK či další. Pro spuštění těchto souborů je nutné je buď rozbalit anebo mít spuštěný task, který umožní soubor spustit ve stávající podobě archivu (pro XPK např. xLoadSeg). Řadu problémů se spouštěním odhalí super utilita SNOOPDOS (dostupná v části download) - v logu lze vysledovat chybějící soubory, požadované knihovny včetně verze, zařízení atd.

Co je to a jak používat ADF, ADZ a DMS soubor ?
ADF je souborový obraz standartní DD diskety amigy o velikosti 880 kB a je běžně podporován UAE standartem. Zastupuje tedy virtuální disketu včetně naformátování - Amiga OS považuje ADF za disketu i v případě emulace, takže tento soubor lze naformátovat i na jinou velikost a to včetně možností mountlistu :o) Z ADF diskety lze číst i zapisovat na ní, není-li zapnuta ochrana proti zápisu (write protected). Samozřejmě obsahuje startovací sektor (bootblock) a po aplikaci příkazu "install DF0:" může nastartovat (spustitelná disketa), existuje-li startovací sekvence (adresář S a soubor startup-sequence a další). ADZ je totéž co ADF, ale archivovaná jako ZIP - obvykle tedy zabere méně datového prostoru, WinUAE tento formát podporuje již nativně a pokud si dobře pamatuji, tak nelze uskutečnit zápis. DMS pochází ještě ze starších dob a smysl spočíval v přenosu disket po jiném médiu (CD-ROM, pevný disk, internet atd.) - Masher System přečetl fyzickou disketu a zaarchivoval včetně formátu (i vadných sektorů) do jediného souboru - a samozřejmě dokázal tento soubor opětovně přenést na disketu k normálnímu použití. Totéž dnes platí i o ADF souborech - na skutečné Amize lze ADF přenést na disketu (utilita ADF2Disk). Nás bude také zajímat, že pomocí utility XDMS (Amiga, Win/DOS, Linux verze v download části) snadno převedeme DMS soubor na soubor ADF - syntax: "XDMS u soubor.DMS", přičemž přípona není povinná. Máte-li oblíben manažer Total Commander, můžete si snadno nainstalovat plug-in (v části download) určený k prohlížení, čtení i částečné editaci ADF, DMS či HDF.

Vložil jsem obraz diskety (ADF) do jednotky, vidím ikonu, ale obsah nelze zobrazit. Co s tím ?
Diskový systém Amigy je vcelku liberální záležitost a jako může být více souborových systémů, tak může být více formátů (stačí příslušný device ovladač, handler a mountlist). Proto nikdy nebyl problém přečíst zcela odlišný formát diskety z PC, Atari či Apple (opačně to byl pro zmíněné počítače problém vždycky). V případě obrazu diskety se výjimečně setkáte s jiným formátem diskety (např. DD disketa naformátovaná na 1.2 MB není žádná science-fiction), ale velmi často se setkáte s disketou, kterou systém označí jako "NDOS" - tedy nedosová disketa, na které jsou většinou uložené hry. Na takových disketách se běžně prodávaly hry, které bylo možné v některých případech kopírovat pouze po prolomení ochrany (disketa byla jednoduše naformátovaná úplně nestandartně, jiný počet sektorů, různé velikost a podobně). Řada kopírovacích programů se snažila tyto potíže řešit po svém a často je vyřešila i bez násilného prolomení hackerem. Některé herní diskety jsou kombinované, mají standartní boot-sektor, několik běžně viditelných souborů a zbytek diskety zobrazit nelze. Co s tím ? Nic, naučte se s tím žít. Pakliže vložíte do Amigy disketu s PC či MAC formátem, je nutné nejprve aktivovat příslušnou dávku v adresáři Storage např. PC0: či MAC0: (dávka spustí mountlist s informacemi, které dovolí komunikaci s takovou disketou). Totéž prakticky platí i pro pevné disky.

Mám problémy se spouštěním her na více "disketách". Co s tím ?
Ikdyž už se o tom psalo vícekrát, tak si to zopakujeme. Amiga jako taková má ve standartní hardwarové konfiguraci jednu disketovou DD mechaniku označenou jako DF0. Systémově však podporuje až čtyři disketové jednotky tj. DF0, DF1, DF2 a DF3, přičemž se dále nerozlišuje, zda jsou DD klasicky 880 kB nebo HD 1.76 MB (samozřejmě na Amize s DD mechanikou s HD disketou nelze pracovat - lze ji však naformátovat na DD formát, ale vsunutím do HD mechaniky musíte přelepit okénko). V jedné mé Amize jsem měl HD mechaniku a díky tomu jsem třeba mohl pracovat s HD disketami 1.44 MB s PC úplně bez problémů - CrossDOS toto podporuje, stejně tak jsem pracoval s CrossMacem. V případě DF1 až DF3 se jedná o externí disketové jednotky, které jsou zapojené za sebou. WinUAE však nabízí tyto jednotky okamžitě a v prostředí systému lze používat všechny (např. při instalaci AmigaOS 3.1 lze "naházet" diskety Install, System-WorkBench, Extras a Fonts do WinUAE najednou a instalační skript se ozve až při požadavku na disketu Storage). Jinak je to ovšem v případě většiny her, někdy i programů, které jsou na více disketách. Naprosté minimum her umí obsluhovat všechny disketové jednotky resp. objevuje se hláška "insert disc into any drive". O něco větší část her podporuje DF1: mechaniku, takže lze používat dvě mechaniky najednou tj. DF0 a DF1 (nikoliv tedy např. DF0 a DF2, to nelze). Většina her však podporuje pouze interní jednotku DF0: a je třeba se s tímto faktem smířit a často si užívat "diskotéky". Je-li tedy hra např. na 4 diskety, často nelze uspět s tím, že "naházíme" soubory do virtuálních jednotek DF0 až DF3, když hra počítá pouze s jednotkou DF0. Jedna disketa je vždy startovací a tu jedinou vložíme do jednotky DF0 a spustíme emulátor. Jakmile si hra řekne o další disketu, je třeba ji v jednotce DF0 vyměnit - stiskem F12 a otevřením záložky "FLOPPY" - do jednotky DF0: vložíme odpovídající soubor (disketu) a pokračujeme v emulaci. Při provozu WinUAE v plné obrazovce je určitě dobré zapnout si v konfiguraci grafickou indikaci "ON SCREEN LED" - uvidíte tak, že se s diskety čte a to včetně čísla sektoru. Je samozřejmě nutné mít pro danou hru navolenou správnou konfiguraci počítače s odpovídající pamětí ROM, čipsetem a paměti CHIP a SLOW/FAST (řadě her vadí Z3 FAST). Ve všech dříve popsaných možnostech existují další potíže a to jsou jisté odlišnosti ve verzích WinUAE - některé hry jednoduše na určité verzi emulátoru spustit nelze a je třeba zkusit verzi jinou, starší a někdy dokonce sáhnout po staré 0.8.8 R8 verzi, které podporuje max. CPU MC68020, ale většina her na disketách se s tím spokojí. Výjimečné problémy mohou nastat tehdy, pokud se obraz diskety nějakým způsobem poškodil anebo človíček, který ADF vyrobil z fyzické diskety měl disketu poškozenou, pustil do světa "disketu" s vadnými sektory a/nebo disketu, která utrpěla chybný zápis a objevuje se hláška "NOT VALIDATED". Také však platí možnost virového napadení (často v samotném startovacím sektoru), ale to je opravdu těžká výjimka. V každém případě tedy nikdy nepovolujte ve WinUAE možnost zápisu na disketu - vždy zachovejte možnost "Write Protected".

Mám ještě nějaké původní diskety z Amigy, ale Amigu už nemám. Mohu tyto diskety přečíst v PC ?
Diskety s typickým formátem z Amigy nelze běžným způsobem v PC přečíst, existuje však několik náhradních možností, jak to dokázat. Nejjednodušší varianta je program "DISK2FDI", ale je zapotřebí mít v PC dvě disketové jednotky - obě musí být připojeny klasickým způsobem na řadiči (kabel připojený k základní desce PC), nelze používat jednotky připojené přes USB. "DISK2FDI" přečte disketu a uloží data na druhou disketu ve formátu FDI, který je slučitelný s WinUAE. Náročnější způsob spočívá v přímé úpravě kontroleru samotné disketové jednotky - tento způsob nebudu popisovat, informace je možné najít jinde na internetu. Zaručený způsob přímého čtení i zápisu spočívá v nákupu zařízení Catweasel, což je hardwarová karta - více informací na webu www.jschoenfeld.com. Chcete-li přečíst pouze několik málo disket, požádejte kolegu, který má skutečnou Amigu.

Jak spustit hry či dema, které byly původně na disketách, ale nyní jsou verzi pro pevný disk ???
Tady je více možností. Buď má hra/demo vlastní spouštěcí dávku a pak je vše přizpůsobeno pro běh z pevného disku anebo nastává druhá možnost. Obraz disket/y zde zastupuje soubor a jeho spuštění vyžaduje přítomnost krátké aplikace, která použije pro hru/demo odpovídající skript. Aplikace se jmenuje WHDLoad a můžete si jí stáhnout www.whdload.de. K dispozici je navíc kompletní česká nápověda. Registrace (zaplacení) není nutná, ale doporučuji ji.

Mám rozehranou hru. Mohu si nějak uložit aktuální stav a pokračovat později ?
Ano, samozřejmě. Hodí se to zvláště pak u her, kde nejsou zajištěny nekonečné životy či jiná varianta nesmrtelnosti - protože Pája říká: "Já si chci zahrát a né bejt kurva porád mrtveej !" :-) Stačí stisknout F12, zvolit záložku MISC, klepnout na tlačítko "SAVE CURRENT STATE" a uložit soubor s aktuálním stavem paměti. Soubor bude tak dlouhý, kolik paměti má WinUAE přidělenou v konfiguraci paměti RAM.

Jak funguje internet v prostředí Amiga OS spuštěným pod WinUAE ?
V klidu a pohodě :o) díky emulaci BSDSOCKET, která je již součástí WinUAE. Uživatel se nemusí prakticky o nic starat, WinUAE používá síťová připojení a protokoly ze strany Windows. Amigácké webové prohlížeče však neumí všechno to, co poskytují moderní aplikace a tak většina stránek nebude více či méně odpovídat myšlené skutečnosti (největší problém je CSS). Jistou výhodou však je fakt, že tímto způsobem "chytíte SkyNETa za koule" :o) Můžete se dívat na stránky, které jsou pro samotné Windows zničující (porno či warez obsahující viry, spyware či likvidační activeX) - na Amiga OS se nic neděje, je to jiná platforma, v horším případě se stránka neotevře a zároveň to neuškodí hostitelským Widlím, protože data se vyhodnocují na straně Amigy (přes Widle prolezou jen nicneříkající jedničky a nuly). V každém případě ale doporučuji ponechat antivirový systém Windows aktivovaný. Zajímavostí je, že se mnohdy dostanete i na placené stránky i bez hesla, otevřou se skryté odkazy či odkazy řízené javascriptem. Pokud se ptáte proč, tak mě jednak ser... a druhak to má logiku, kterou jsem naznačil o několik řádek dál - tahle nedokonalost Amiga prohlížečů se stává obrovskou výhodou :o) (ikdyž IBrowse má javascript už docela daleko).

Jak přistupovat na disky Windows z prostředí Amiga OS ?
Veškeré diskové jednotky Windows připojíte velice snadno v konfiguraci zaškrtnutím "ADD PC DRIVES" a komunikace probíhá běžným způsobem - čtení i zápis, kopírování a ... také mazání :o) To je takový další vtípek jako s internetem :o) Ne, neviditelně naformátovat oddíl Windows ze strany WinUAE skutečně nejde - tedy přesněji řečeno je to zakazáno. No, docela mě to fakt štve :o) Ale deletení funguje a funguje sakra dobře, takže když budete chtít někoho naštvat, tak máte velkou šanci :o) Postup ale popisovat nebudu :o))) Stačí snad jen říct, že jsem na zkoušku vyprášil jednoho Admina, který tvrdil, že to prostě z místa Usera možné není !!! Stačilo vložit CD - odolaly pouze soubory pro čtení :-P

Mohu v emulovaném Amiga OS číst a zapisovat soubory na USB Flashku - klíčenku ? (aktualizováno)
Ano, je-li v konfiguraci diskových zařízení povoleno "ADD PC DRIVES ON STARTUP" a klíčenka je již zasunuta - tedy registrována systémem Windows jako diskové zařízení. USB klíčenku, USB disky či jiná paměťová zařízení lze již připojovat i za běhu emulátoru, vše bude zcela automaticky nakonfigurováno po volbě "Automount Removable Drives" opět v konfiguraci diskových zařízení.

Jak připojit skutečný disk z Amigy ?
Je-li to opravdu nutné, pak je to možné za předpokladu, že používáte Windows 2000/XP/Vista a musíte být přihlášen jako administrátor. K přístupu je nutné disk připojit přes HDToolBox a uaehf.device. Dbejte zvýšené opatrnosti, abyste si nezničili systémový disk Windows !!! Disk připojíte fyzicky v konfiguraci "ADD HARDDRIVE" a při troše štěstí se to všechno rozjede - při troše smůly přijdete o všechno :-(

Jak nastavit emulaci zvuku a co je to AHI ?
Předně emulace zvuku poměrně zatěžuje celý proces provozu emulátoru, takže na PC s CPU kolem 1 GHz se mohou objevovat různé potíže (praskání či zasekávání) i při základním nastavení. V konfiguračním panelu zaujme mimo jiné emulace zvuku virtuální disketové jednotky, přičemž uživatel může využít interní zvuk nebo si vytvořit vlastní sadu (funkce je to hezká, ale zatěžující a není to úplně ono - pamatuji si na demíčko, které dokázalo zahrát na mechanice Amigy 500 melodii). Předně je třeba sdělit, že všechny 68k Amigy mají v sobě 8-bitový čtyřkanálový audioprocesor Paula s maximální vzorkovací frekvencí 28.800 Hz a toto omezení se koná i zde. Upozorňuji, že to nemá vůbec nic společného s nastavením přehrávací frekvence v emulátoru WinUAE - zde nastavujeme stupeň kvality zvukového výstupu emulátoru na zvukovou kartu v PC a nikoliv frekvenci emulované Pauly ! Standartně tedy volíme 44100 Hz, stereo režim, necháme vypočítat buffer (vyrovnávací paměť) pro zpoždění v milisekundách a nastavíme režim 100% přesnosti, čímž "téměř" docílíme synchronizace. Při potížích se můžeme zbavit 100% režimu, přepnout na mono režim či snížit frekvenci. Nastavení se týká i audiofiltru, který zastupuje v Amize hardwarová součástka - zde software - volbu bych ponechal na automatiku, což oceníte např. ve hře Lotus Turbo 2 při průjezdu tunelem :o) Další nastavení řeší skutečnost, že Paula směruje dva kanály na levý výstup a dva na kanály na pravý výstup, což může působit na sluchátkách nebo od sebe vzdálených reproduktorech docela divně. Pomocí stupně mixování můžeme toto směrování promíchat mezi sebe nebo navolit tzv. široké stereo. V panelu nastavení dále najdeme funkci interpolace, která má za úkol zajistit softwarovým algoritmem vyhlazení, protože 8-bitové vzorkování trpí efektem pištění, objevují se šumy, vysoké frekvence jsou značně ořezané a podobně. Tento proces však velmi zatěžuje procesor v PC a tím i celý proces emulace. Příchodem zvukových karet byl uveden AHI systém, což je jakési rozhraní mezi aplikací a ovladačem zvukové karty. Zvuk se tedy přesměruje jinam a v případě WinUAE můžeme využít ovladač UAE.AHI, který navolíme otevřením ikony AHI v Preferencích. Ovladač UAE.AHI směruje zvuk přímo na ovladač zvukové karty v PC a můžeme tedy přehrávat např. MP3 v plné kvalitě bez zatížení emulované Pauly. Dlužno dodat, že i samotnou Paulu můžeme nasměrovat do AHI (na tomto principu funguje emulace zvuku v Amithlonu, přičemž Paula funguje pouze se spuštěnou utilitou PuhDeBaer). Správnost synchronizace ovlivňuje také nastavení čipsetu, což je trochu náročnější - pro kontrolu synchronizace doporučuje Pepa Němec alias "Grovík" demíčko Zimbabwe, s čímž mohu jedině souhlasit :o)

Amiga s AGA čipsetem umožňuje přehrávání zvuku v 14-bitové kvalitě, jak je to tady ?
Ano, je pravda, že AGA čipset umožňuje ve VGA módu zvýšit vzorkování zvuku, ovšem stále se jedná o 8-bitové převodníky. Proto existují zvukové karty a v případě emulátoru lze použít zvukovou kartu UAE.AHI, podporuje-li program rozhraní AHI. Rovněž zvuk původního procesoru PAULA lze směrovat do AHI. Ovladač UAE.AHI v balíčku WinUAE pracuje pouze s Windows verzí UAE. Jinak PAULA sama o sobě nedokáže více 28800 Hz, nicméně pokud bude použit AGA VGA/Double režim, je možné zvýšit vzorkování. To ale platí pouze pro Amigu 1200 a 4000 (pod emulací to možné není - emulovaný čipset násobit nelze).

Pamatuji si na výborný hudební program OctaMED SoundStudio, jak pracuje v MIX režimu ?
Pracuje velice dobře včetně MIDI podpory. Mixovaný zvuk je dílem procesoru, takže při rychlém procesu emulace lze zapnout SMOOTHING a zvuk bude ještě lepší. Samozřejmě záleží na kvalitě vzorků. Chcete-li používat zvukový výstup na vyšší frekvenci než 28800 Hz, nedosáhnete požadovaného efektu, protože zde neexistuje skutečný AGA čipset ani VGA mod. Zvuk lze sice směrovat do AHI rozhraní, ale kvalitě to nepomůže. Jediný zádrhel spočívá v jisté nestíhatelnosti na pomalejších PC (?) při jeho použití jako MIDI sekvenceru - občas, ale opravdu občas (tam kde je momentálně JIT - dost záleží na paměti, které JIT emulaci přidělíte) tu a tam zahraje notu vedle anebo ji dokonce vynechá. Pokud budete ještě využívat Audio stopy, budete možná nemile překvapeni, protože zvuk nebude nikdy přesně synchronní s MIDI výstupem. Pak je lepší dělat finální nahrávky přímo z Amigy anebo PC verze OctaMedu. Podle posledních Features se na kompatibilitě sériového portu neustále pracuje. Inu, hardware je hardware :-(

Přehrávání MIDI skladeb na MIDI ovladače Windows není zcela plynulé. Co s tím ?
Typickým příkladem budiž aplikace MIDI PLAYER (ke stažení v části download) pro přehrávání souborů "*.mid", což jsou většinou standartní GeneralMIDI melodie. Je tedy výhodné a kvalitnější využít k přehrávání zvukovou kartu v PC, která obsahuje GeneralMIDI vzorky (takový postup přehrávání MIDI souborů pan AmiKit do systému nepochopitelně nezačlenil). Veškerá MIDI komunikace na straně AmigaOS probíhala vždy na sériový port počítače a tudíž je nutné zajistit v konfiguraci WinUAE pro sériový port položky "SHARED", "RTS/CTS" a popř. "DIRECT" a v případě vysílání do skutečných nástrojů také nastavit např. "COM1" jako serial port. Je to sice trochu paradox, protože WinUAE nabízí výběr MIDI ovladače z Windows (např. SoundBlaster MIDI xxxxx) a tudíž je nelogické řešit ještě sériový port, ale funguje to. Na straně Amigy je třeba mít knihovnu "MIDI.LIBRARY" v adresáři "LIBS", ovladač "MIDI.DEVICE" v adresáři "DEVS" a také vcelku běžně "SERIAL.DEVICE". V preferencích pak otevřeme ikonu "SERIAL" a nastavíme BaudRate na 31250, RxD/Txd, Parity NONE (žádná), DataBits 8, StopBits 1. Toto nastavení plně vyhoví vysílání MIDI dat na WaveTable GM zvukové karty v PC a je to vyzkoušené nejen s MIDI Playerem, ale také s OctaMEDem atd. Při problémech s plynulostí nastává okamžik doladění konfigurace WinUAE - zkuste nejprve změnit velikost bufferu pro JIT emulaci (naposled mě vyhověla velikost 4 MB), dále si můžete pohrát s tahounem "CPU IDLE" a/nebo přiřadit WinUAE nejvyšší prioritu v záložce "MISC" na "ABOVE NORMAL". Obecně jsem s tím ale problémy neměl a vše záviselo na faktu, že AmiKit má nastaveno 8 MB a postačila změna na 4 MB pro JIT. Toto nastavení mně také vyhovělo při posílání dat na externí MIDI nástroje, ovšem PC je kapku jinde a (ne)univerzalita sériového portu PC pracuje na 38400 baudech. Zde pramení jinde uvedené vypadlé noty při přehrávání, ale jsou to opravdu výjimečné situace. Pokud však posíláme MIDI data do externích nástrojů přes skutečné MIDI zdířky v PC a nikoliv přes sériový port, mělo by být vše v pořádku - ačkoliv MIDI komunikace nikdy nebyla pro PC úplně bezproblémová a vždy tam bylo nějaké zpoždění - proto se vyskytuje např. u obyčejných SB karet nastavení Latence v milisekundách a u těch lepších se vymyslelo ASIO (ale i tak to není úplně ono).

Proč některé hudební skladby (modules) hrají divně ?
Ano, některé skladby hrají poněkud odlišně a týká se to také např. OctaMEDu. UAE má zatím nevyřešené rychlé změny hlasitosti během přehrávání jednoho samplu. Takže pokud je nutné tzv. nasekat delší sample (typicky se začne na plné hlasitosti, potom nula a tak pořád dokola), dojde pouze k přehrání první části a zbytek již neuslyšíte. Takže zvukový stroboskop, či jak to nazvat, zde zatím nepracuje správně. Anebo je problém jinde ?

Existuje nějaký přehrávač specifických hudebních formátů z Amigy pro Windows ?
Ano. Valnou většinu dokáže přehrávat multiformátový přehrávač DeliPlayer. Do značné míry je to emulátor, protože používá původní přehrávací knihovny. Kromě jiného umí MP3, WAV, OGG, AIFF, S3M, XM, IT, řadu formátů starších počítačů např. AY, SID, YM, SAP a také formáty některých herních konzolí. Má vestavěný nastavitelný REVERB efekt (něco jako echo) a široké stereo (včetně promixování audio kanálů, zvláště dobré u čtyřkanálových skladeb). Zajímavostí je, že umí pracovat s celými archivy a to dokonce s archivy z Amigy (např. LHA, PowerPacker či XPK, ZIP je samozřejmý). Registrovaný program umožňuje ukládání do souboru WAV - ehm, ale to přece není jediná cesta, jak si nahrát právě to, co slyším, že ? :-) Přehrávač si stáhněte na www.deliplayer.com.

Jsou nějaké jiné alternativy k provozu Amiga OS ?
Ano, samozřejmě. Mezi použitelné patří Amithlon pro PC, dále Amiga XL pro systém QNX, AROS pro PC - ovšem tyto emulátory jsou nevhodné pro nesystémové aplikace, demosnímky, hry a podobně. Speciálně AROS je kapitola sama pro sebe - není to klasický emulátor, ale prostředí pro běh Amiga OS. Pro OS Windows je tady ještě emulátor WinFellow, který však nedosahuje kvalit WinUAE. Mohu-li projevit svůj názor, tak je WinUAE ve vývoji opravdu hodně daleko a pokud se z toho nehodláte zbláznit, tak raději zůstaňte u WinUAE :-)

Co je ShapeShifter ? K čemu je E-UAE pro Amigu, když mně běží WinUAE ? Co ještě mohu emulovat ?
Velmi mě vzrušuje tato "pervezní" myšlenka - emulovaná emulace nad emulací emulovaného počítače :o) Skutečně tohle všechno funguje ! ShapeShifter je plnohodnotný emulátor 68k počítače Apple Macintosh a WinUAE s ním počítá nabídkou pro spuštění konzole "PrepareEmul" ve startovací sekvenci Amiga OS. Běžící Macintosh tak funguje podobně jako WinUAE s HDF diskem tj. na HDF disku (tedy souboru) je vytvořen další virtuální soubor, který zastupuje disk pro Macintosh (hotová perverze, že ?). Alternativně můžeme rovněž zkusit emulátor Basilisk a další. K tomu budeme potřebovat pamět ROM, kterou lze vytáhnout podobně jako ROM z fyzické Amigy. PowerPC nebo dokonce X86 Macintoshe emulovat pod WinUAE nelze. E-UAE je emulátor Amigy, takže opravdu můžeme emulovat Amigu na již emulované Amize ! E-UAE se hodí např. pro Amithlon, protože tento "emulátor" neumí např. emulovat čipset. Je to pak vlastně podobný systém jako např. VirtualPC 2007 pro Windows. Pro Amigu existuje celá řada emulátorů, nově se portují i pro AmigaOS 4 či MorphOS, ale většina portů je k mání i v 68k verzích. K dispozici je emulátor 8-bitového počítače Sinclair ZX Spectrum (ASP, ZX-Live a další), Commodore 64 (Frodo), Atari 130XE/800XL i emulátor 16-bitového Atari ST, dále řada herních konzolí jako GameBoy, MAME, SEGA, NEC, Nintendo a podobně.

Jak mohu zálohovat pevný disk Amiga OS pod UAE?
Zcela jednoduše, jedná-li se o HDF. I přes fakt, že budete mít spoustu dat zabaleno archivátory (LZX, LHA, XPK, PP a podobně), můžete HDF sbalit např. do ZIPu (možná i s 50% účinností). Pokud používáte fyzický disk s formátem Amiga OS, můžete si vytvořit zálohovací HDF. Přenos do jiných emulátorů (typicky Amithlon) nejlépe přes disk s Amiga formátem anebo vyexportovat adresáře do archivů (to je také vhodné pro přenos do klasické Amigy CD-R cestou). Z důvodu zálohování je použití HDF poněkud vhodnější než adresáře disku Windows - jedna z maličkostí, která mně vadí na Amikitu.

Jaké jsou rozdíly mezi verzemi RELEASE ?
Celkem nepatrné co se týče běhu Amiga OS. Poněkud jiná je situace pro hry, dema, zobrazení v PALu a vůbec pro nesystémové programy i v případě, že se spouští z disku. Obecně lze doporučit používat vždy poslední známou verzi a tu a tam sáhnout po starší finální dvacítkové verzi, což je vhodné i pro starší PC počítače.

Jaké mohu používat klávesové zkratky ve WinUAE aplikaci ? (aktualizováno)
Předně je třeba sdělit, že pomocné "AMIGA" klávesy (leftamiga a rightamiga) zastupují na PC klávesnici klávesy WIN - ale také klávesy INSERT a HOME - společně s klávesou CTRL lze Amigu restartovat (např. CTRL+WIN+WIN). Amiga klávesa HELP je dostupná na PC klávese PAGE-DOWN. Funkčí klávesy F1 až F10 jsou totožné (pro blbce - Amiga má deset funkčních kláves). Pro zastavení emulace slouží klávesa PAUSE, kombinace PAUSE+END zapne turborežim, klávesou PRINTSCREEN zkopírujete klasicky obsah obrazovky do schránky Windows pro další použití, END+PRINTSCREEN uloží akutální obrazovku, F12 zobrazí konfigurační okno WinUAE, SHIFT+F12 spustí rozhraní debuggeru, SHIFT+END+F5 uloží aktuální stav paměti (save state), END+F5 natáhne dříve uložený stav paměti (restore state), SCROLLLOCK zrychlí emulaci (rychlejší snímkování), END+F1 (F2, F3 nebo F4) umožní výměnu virtuální diskety v odpovídající jednotce (F1 jest DF0:), SHIFT+END+F1 (F2, F3 nebo F4) vyjme disketu z odpovídající jednotky. ALT+F4 nebo CTRL+F11 ukončí emulaci, ALT+TAB přepíná spustěné Windows programy. V prostředí systému AMIGA OS platí veškeré klávesové zkratky, které umožňují nabídky menu včetně přepínání Amiga obrazovek (leftamiga+N resp. leftamiga+M) - zde jsou občasné potíže při provozu Amiga OS v okně Windows.

Jak je to se starší verzí WinUAE 0.8.8 Release 8 ?
Tato verze podporuje pouze procesor 68000 až 68020 a nepracuje s JIT emulací. Ovšem zásadně se dá říci, že pro emulaci klasiky Amigy 500 a Amigy 1200 je v některých případech výhodnější především pro právě pro hry, dema a nesystémové programy. Pro Amiga OS 3.9 je již nevhodná. Také lze s úspěchem provozovat i na pomalejších strojích, nevyžaduje Direct X hardware a bez problémů ji uchodíte pod Windows 95 a hlavně pod Windows NT. Jako nejlepší se ukazuje Release 5 a 8.

Má ještě smysl používat klasickou Amigu ?
Ano, zcela určitě ! Právě na to, co emulátor nezvládne nikdy a to je skutečná podpora multimediálního hardware. Jinak pro hráče her (?) to už asi fakt smysl nemá.

Mohu používat mimo mapy klávesnice také skutečný joystick připojený k PC ?
Určitě, ale musíte ho v systému Windows nastavit tak, aby přestal být analogovým. Tedy nastavit ho na mezní hodnoty - směr zapnuto a vypnuto. Přes jednoduchý adaptér můžete dokonce připojit starý klasický digitální joystick - např. oblíbený Quick Shot (postup naleznete na mých domácích stránkách pod emuboxem Amigy a pod ikonou Home Hacks).

Nemám software/CD-ROM s OS 3.9, který požaduje AmiKit. Mohu si nainstalovat nějaký jiný systém ?
Ano, ale v každém případě budete potřebovat obraz diskety WorkBench 3.0/3.1 a v nejlepším případě další diskety 3.0/3.1 systému - tedy Extras, Fonts, Storage a Locale. K instalaci bude dále zapotřebí disketa HD Install, která byla např. součástí A1200 s pevným diskem. Kompletní postup instalace je uveden v části INSTALL. Rovněž můžete využít předinstalované edice AmigaSYS nebo AIAB, které si řeknou o obraz diskety OS 3.x.

Co je vlastně to GURU Meditation ? Viděl jsem to červené, zelené, žluté i modré a blikalo to :o)
GURU je jakýsi obranný a ochranný mechanismus systému a vypovídá o tom, proč došlo k pádu systému - např. na adrese xxxxx došlo k pokusu o vykonání neplatné instrukce - což ale může být v případě WinUAE nedokonalost emulace a proto třeba některé hry nelze na určité verzi WinUAE spustit. Většinou se setkáváme s červenou hláškou, což je problém software, zelená hláška označuje problém s pamětí, modrá označuje závažný problém s hardwarovou součástí a žlutá hláška obvykle označuje chybnou verzi knihovny či nějakého ovladače pro nějaký hardware. Samozřejmě existuje seznam, podle kterého lze specifikovat důvod pádu systému - zbytek světa to považujte prostě jako obrazovku smrti a reset :o) GURU existuje i v AmigaOS 4, avšak jádro systému (exec) již má podstatně vylepšenou ochranu paměti, takže se GURU objevuje jako okno a nevezme s sebou celý systém. Dokonce i v emulátoru WinUAE se můžeme setkat s tím, že se Amiga "sekne" totálně a uživatel vidí celou červenou či zelenou obrazovku - resetovací trojhmat nepomáhá. Je to spíše doménou skutečné fyzické 68k Amigy, ale zažil jsem to i pod emulací. Červená obrazovka značí totální kolaps, mnohdy se musela fyzická Amiga odpojit ze sítě na více než 30 sekund ! Dost tomu pomáhalo využívání nesmazatelného ramdisku RAD: a občas tohle dělaly viry. A spíše než zelenou jsem viděl párkrát modrou, když jsem měl silně znečištěný větráček na 68040-ce, protože jsem míval towerovou Amigu většinou dokořán :o)

Co dělat, když se nedaří se spustit některé hry z obrazů disket anebo dochází k pádu systému do GURU ?
Poměrně častý dotaz, na který se mnohdy obtížně odpovídá - každá hra potřebuje něco jiného. Typickým dotazem je spouštění obrazů diskety na konfiguraci pro provoz operačního systému, resp. AmiKitu. Většina her se totiž neumí smířit s pamětí Z3 a vyžaduje pouze CHIP, přičemž někdy potřebují nějakou FAST pamět. Takže pro tyto účely je třeba si vyrobit samostatnou konfiguraci a to pro starší aplikace s KS 1.3 a dále pro novější s KS 3.x nejlépe jako A1200. V těchto případech je lepší striktně dodržet základní konfigurace těchto počítačů a zbytečně nepřiřazovat větší pamět, vyšší typ procesoru ani vyšší čipset, ikdyž to WinUAE nabízí. Pouze výjimečně se aplikace nespustí, protože jí opravdu chybí nějaká hardwarová komponenta, kterou prozatím WinUAE neumí. Více v části KONFIGURACE.

Po startu emulátoru je vidět jen černá obrazovka a nic dalšího se neděje. Co s tím ?
Ukončete emulátor kombinací CTRL+F4 nebo F12 a QUIT (ukončit). Na ploše Windows klepněte pravým tlačítkem myši a zvolte vlastnosti. Ve vlastnostech obrazovky otevřete záložku "NASTAVENÍ" a koukněte na volbu bitové hloubky tj. paleta barev - 16 bitů odpovídá 65536 barvám, 32 bitů bývá označeno jako TrueColor. V konfiguraci WinUAE v záložce DISPLAY nastavte stejnou hodnotu bitové hloubky. Problém s grafickým výstupem by měl být vyřešen. Při stálých problémech hledejte nesrovnalosti v konfiguraci a/nebo již na straně operačního systému Amiga (startovací sekvence a podobně).

Někdy běží emulátor nějak pomalu, zůstane "viset" při nahrávání systému či se resetuje. Co s tím ?
Klávesou F12 se vraťte do konfiguračních oken a zkontrojte, zda nedošlo k nějakému omylu při nastavení, což mohou být většinou špatné volby emulovaného "hardware". V dalších případech postačí WinUAE ukončit a znovu nastartovat. Problémy se údajně také mohou vyskytovat na PC s dualcore CPU jádrem. Pokud zůstává viset již Amiga OS při nahrávání, pak je dobré provést klasický Amiga reset (CTRL+WIN+WIN), podržet obě tlačítka myši dokud se nezobrazí nabídka a potom nastartovat základní systém bez startovací sekvence "Boot with no startup-sequence" - většinou odhalíte, že příčina je již v samotném startování Amiga OS. V tomto případě je nutné podívat se na soubory v adresáři "S", zejména na startovací soubory, dále provést kontrolu zejména ovladačů v adresáři "DEVS" (mnohdy se hledá zařízení, které WinUAE nezná) a pak samozřejmě provést kontrolu souborů v adresáři "WBStartup" - některé instalačky se ani neptají, nakopírují sem program, který se má rozjet po spuštění systému a někdy tak dojde k problémům. S velice zajímavým problémem jsem se také setkal s použitým datatypem PNG, který resetoval systém ihned po vygenerování obrázku jako pozadí pracovní plochy. Je tedy dobré systém sledovat, každou změnu ihned vyzkoušet a snadno se tak vrátit do předchozího stavu - v případě emulované Amigy je to o hodně jednodušší než u Amigy skutečné. V dalších případech a při jiných potížích použijte SnoopDOS, který dokáže odhalit téměř jakýkoliv systémový proces, požadavek, chybějící soubor, jinou verzi knihovny a další. WinUAE dále od verze 1.0 kompletně nahrazuje matematické knihovny.

Nedaří se spustit systém na jiném počítači s Windows a jiným monitorem. Jak postupovat ?
Prohlédněte původní konfiguraci WinUAE, na které jste fungovali. Je možné, že jiný hostitelský počítač nemá tolik fyzické paměti a/nebo má méně paměti na grafické kartě (pro provoz Picasso96-UAE). Taktéž zkontrolujte přístupy (adresářové cesty) na pevný disk a soubor s pamětí ROM. Samozřejmě se předpokládá Windows 98 nebo novější, Direct-X ovladače 8.0 či novější a minimální spustitelnou bolestí jest CPU kolem legračních 200 MHz. Pokud se zdá být toto vyřešené, může nastat v případě provozu s UAE grafickou kartou problém s bitovou hloubkou jiné PC grafické karty a/nebo monitorem. Máte-li svůj uložený systém postavený na grafické kartě Picasso96 s hloubkou 32-bitů a rozlišením např. 1280 x 800 pro notebooka, pak se obvykle na stolním počítači s CRT monitorem setkáte s problémy. Grafika buďto 32-bitů neumí, monitor si neporadí s požadovaným rozlišením nebo nepodporuje nastavenou obnovovací frekvenci. Máte asi tak dvě možnosti - vrátit se k počítači, kde bylo všechno v pořádku, nastavit ve screenmode 16-bitovou hloubku a nejnižší základní rozlišení a pak to zkusit na tom jiném počítači. Toto je však na dlouho a rychlejší je okamžité řešení, které nevyžaduje ani žádné zkušenosti s příkazovým řádkem. V případě OS 3.0 nebo 3.1 je vše jednodušší, v případě OS 3.5 a 3.9 je situace poněkud složitější, protože dochází k softwarovému navýšení KickStartu 3.1. Také záleží na tom, co vše se spouští při startu AmigaOS a s tím související požadavky na paměť - totiž, co se dříve ukládalo do paměti emulované grafické karty, se bez ní ukládá do paměti CHIP, která se pouhým načtením obrázku na plochu rychle zaplní a uživatel už neotevře ani jedno jediné okno (náročností oplývá známý AmiKit). Po spuštění emulátoru je třeba podržet obě tlačítka myši a spustit systém bez startovací sekvence - to bude fungovat za všech okolností. V případě OS 3.0 a 3.1 postačí napsat příkaz "DH0:prefs/screenmode" - vyskočí zřejmě nějaké chybové okno, nicméně po odklepání se ScreenMode spustí a nyní je možné provést úpravu. Po restartu by měl systém najet normálně. V případě OS 3.5 a OS 3.9 se cesty dělí. Pokud používáte AmiKit, najdete řešení na oficiálním FAQ AmiKitu, které skutečně funguje a je hodně rychlé. V jiných případech (platí to i pro AmiKit) je třeba spustit systém bez startovací sekvence a nutně spustit nějaký souborový manažer - vyhoví např. Directory OPUS. Velmi zkušení uživatelé si mohou dovolit odstranit systémové soubory obsahující nastavení, ale oni tyto řádky číst nebudou. Takže za prvé si někam přesuneme veškeré soubory z adresáře "WBStartup", za druhé se můžeme pokusit přesunout do jiného adresáře obrázek, který se normálně objevuje na ploše - tím ušetříme maximum paměti při startu systému. Pokud není v "DEVS/DosDrivers" zavedena CD0: coby CD/DVD jednotka, je třeba do tohoto adresáře toto nakopírovat z adresáře "Storage/DosDrivers". Nyní ukončíme WinUAE a opětovně jej spustíme - v konfiguraci na panelu MISC odpojíme UAESCSI.DEVICE. Nyní spustíme emulaci a během několika sekund vyskočí chybové okno, že zařízení CD0: nelze nalézt. Počkejte na úplné najetí systému v režimu PAL ve čtyřech barvách, žádné vyskočené okno nepotvrzujte ani nerušte. Z hlavní nabídky zvolte ENTER COMMAND (spustit příkaz) a napište "ScreenMode" - pokud to nefunguje, tak včetně celé cesty "DH0:Prefs/ScreenMode". Nyní proveďte změnu a můžete ji hned vyzkoušet. Po restartu systému by mělo být vše v pořádku. Vraťte zpět soubory do "WBStartup", obrázek na plochu atd. Při této proceduře si počínejte velmi opatrně a pokud se toho bojíte, raději si změnte rozlišení metodou číslo jedna, ikdyž je to na delší dobu. Za případné problémy nepřebírám žádnou odpovědnost !

Jak kopírovat či přesouvat soubory ? Existuje souborový manažer podobný Total Commanderu ?
V prostředí oken Workbenche lze pracovat se všemi soubory metodou drag&drop (táhni a pusť), ihned jsou však viditelné pouze ikony a ostatní soubory je třeba je zobrazit cestou z menu WINDOW - SHOW - ALL FILES. Samozřejmě lze kopírovat, přesouvat či mazat více souborů nebo adresářů najednou - stačí je označit myší. U řady souborů lze zjistit cestou v menu ICONS - INFORMATION číslo verze (vhodné k zjištění verze knihoven). Okenní metoda není však příliš efektivní a proto je lepší využít služeb specializované aplikace. Jste-li z Windows zvyklí na Total Commander, tak podobné služby zajistí Directory OPUS 4.x, který si můžete nakonfigurovat prakticky stejně a ještě lépe a to včetně klávesových zkratek, rozbalování a sbalování archivů, spouštění aplikací, přehrávání multimédií ... koneckonců i stejně barevně jako TC :o) Řekl bych, že Total Commander se do značné míry nechal právě OPUSem inspirovat a nakonec GP software vytváří Directory OPUS pro Windows, na který Total Commander stále nedosahuje - OPUS pro Windows dokáže kompletně nahradit GUI Explorer, podobně jako nahrazuje WorkBench na Amize. V praxi můžete narazit na problémy s vymazáním některých souborů nebo adresářů - soubor stačí zbavit "non-delete" flagu, což ale nabízí OPUS ihned - adresáře nejdou mazat, protože jsou přiřazené virtuálnímu diskovému zařízení příkazem "Assign", takže je většinou nutné provést výmaz řádek v "S/user-startup" a restartovat systém - pokud nic takového nenajdete, postačí většinou restart a výmaz se podaří, protože jste před tím možná z tohoto adresáře spustili nějaký program nebo byl nějaký soubor z tohoto adresáře používán jinou aplikací.

Co je to ikona ? Jaké informace obsahuje ? Jsou nějaké druhy ikon ?
Každý soubor lze opatřit ikonou "nazevsouboru.info", což je obrázek o nějaké délce a šířce a navíc obsahuje důležité informace např. pro spuštění sebe sama nebo v případě datových souborů k otevření externího programu. Běžná systémová ikona může být libovolně velká, co se týká pixelů (není problém mít ikonu přes celý monitor) a může mít dvě až 256 barev, přičemž jedna barva může být průhledná. Ikona sestává ze dvou i různých, avšak stejně velkých obrázků tj. ikona zavřena a ikona zvolena (naklepnutá). Dále se však vyskytují nestandartní ikony, které vyžadují k zobrazení spuštěný task s datatypem - např. překrásné duální 24-bitové PNG ikony. Chcete-li se něco dozvědět, klepněte na ikonu a zvolte v menu ICONS - INFORMATION. Podle typu ikony, kterou jste naklepli (soubor, adresář, disk atd.), se dozvíte informace např. o datové velikosti přiřazeného souboru, můžete editovat atributy (flags), komentář, velikost zásobníku (stack) a hlavně využít možností pole "Tool Types", což již vyžaduje nějaké znalosti (lze např. napsat spustitelnou dávku či určit program, který má přiřazený datový soubor otevřít). Abyste něco zjistili o ikonách, spusťte si pro zajímavost ICON EDITOR z adresáře TOOLS.

Přesunul jsem si z okna ikony na plochu Workbenche, ale po restartu tam nejsou. Co s tím ?
Chcete-li spouštět programy z ikon na ploše, tak existují dvě možnosti. Buď použít k tomu určený nástroj - v OS 3.9 je AmiDock (existují i jiné) - kde se dá nastavit prakticky cokoliv, adresářové cesty, pozice atd. Druhou možnost poskytuje samotný systém a jediný textový soubor na systémovém disku v hlavním adresáři - root. Soubor si musíte vytvořit sami, pojmenovat jej ".backdrop" a jeho obsahem budou cesty ke spustitelným programům, které mají přiřazenou ikonu. Upozorňuji na fakt, že ikona jako taková není vždy povinná, takže pokud odkážete na program, který ikonu nemá, neuvidíte nic.

Viděl/a jsem hezčí šiPičku coby ukazatel myši, animovaný čekatel "Zzz" nebo přesýpací hodiny ...
Hmmm, ani tohle není problém :o) Ukazatel myši může opravdu jakýkoliv tvar či patvar, pro ukazatel je důležitý snad jen bod aktivity - u šiPičky je tedy na šPičce šiPičky, u zaměřovače bude uprostřed :o))) Asi bude vhodnější použít nějaký lepší editor, ale pro začátek si vystačíte s editorem POINTER v adresáři PREFS. Rovněž můžete najít celou řadu hotových myších kurzorů na aminetu.

Překvapuje mě, že systémová okna nelze posouvat mimo okraj obrazovky. Je to správně ?
Ano, je to správně. Někdo se nad tím pozastavil, někomu to nevadilo. Každý si vystačil s tím, že "čapnul" PAL/NTSC obrazovku a odjel s ní dolů, ikdyž je rozlišení jednotlivých obrazovek úplně rozdílné - další amigistický fenomén. Mezi otevřenými obrazovkami se lze přepínat pomocí kombinace "levá Amiga" + "N" resp. "M". Systémová obrazovka má nějaké rozlišení a toto rozlišení je viditelné, avšak pracovní plocha může být o mnoho větší - až 16368 x 16384 pixelů !!! Pouhým dojetím myši k okraji se pak plocha roluje do stran, ale paměť zabírá pouze viditelná oblast. V tomto režimu tedy můžete vlastně posouvat okna kamkoliv a tohoto efektu využívá dále popsané řešení. Když jsem se pídil o důvodu proč není možné okna posouvat, dozvěděl jsem se ledacos a možná mně někdo konečně řekne pravý důvod. Intuition je takto naprogramován až do OS 3.9. Objevilo se však řešení, kterak tento nedostatek obejít a je jím utilita PowerWindows (k dispozici na aminetu). Aktivace umožní posunout okno doprava a dolů. Existuje rovněž možnost provést softwarovou aktualizaci kickstartu (ROM) s touto úpravou, ale byly s tím nějaké problémy při provozu systému jako celku.

Co mám dělat, když se mně nechce spustit soubor, který je určitě spustitelný ?
Tazatel mně dokonce tento soubor poslal, jednalo se o emulátor osmibitového počítače. V takovém případě bych se ujistil, zda se skutečně jedná o soubor pro Amigu a navíc pro Amigu 68k - tedy pro systém, který běží na WinUAE. V tomto případě se jednalo o nativní PowerPC kód - zjistí se to naprosto jednoduše, soubor si prohlédnete třeba v textovém prohlížeči a jakmile spatříte v hlavičce písmena "ELF", pak máte smůlu. V jiných případech může jít o zapakovaný soubor, který bez spuštěného dekomprimačního tasku spustit nelze (např. powerpacker, xpk a podobně). Buď je třeba spustit zmíněný task nebo soubor rozbalit příslušným archivátorem. V dalších případech může něco scházet v systému - např. knihovny a jejich verze, může být nedostatek paměti a podobně - toto dokáže odhalit utilitka "SnoopDOS" (je v části download). Pan "AmiKit" navíc dodává, že některé soubory se tváří jako "nespustitelné", ikdyž ve skutečnosti mají být spustitelné - často může pomoci kontrola s nastavením atributů na klasiku RWED. V nejhorším případě je soubor poškozený.

Proč WinUAE nepodporuje programy vyžadující PowerPC, ačkoliv OS 3.x má podporu PowerPC ?
Tento dotaz jsem použil přesně tak, jak jej uživatel napsal a snad jsem to pochopil dobře. Nemá cenu to dlouze popisovat, WinUAE tuto vlastnost jednoduše nepodporuje. Softwarová emulace PowerPC však není nereálná, existuje velmi kvalitní emulátor PowerPC pro běh MacOS-X. MacOS-X pak obsahuje konzoli pro běh starších 68k aplikací. Podobně to řeší MorphOS pro počítače Pegasos a rovněž AmigaOS 4. Zatím na PowerPC u WinUAE zapomeňte :-(

Jak dlouho startuje Amiga, co se děje při startu a jak se správně vypíná ?
Amiga (včetně té emulované) startuje prakticky ihned po zapnutí, protože má paměť ROM s nutným programovým vybavením. Běžný start průměrného systému se pohybuje od dvou do pěti vteřin včetně najetí aplikací z adresáře "WBStartup" a systém je připraven tj. už "nehrabe" na disk !!! Komplikovanější a výkonný systém (jako je třeba AmiKit) nabíhá trochu déle. Při startu se děje asi tohle: Systém si najede základní aplikace z paměti ROM a podle priority (ta se dá navíc nastavit v early-setupu po podržení obou tlačítek myši při resetu) prohledá nejprve všechny čtyři disketové jednotky a pak pevné diskové zařízení, ze kterého se dá bootovat (obvykle disketa či disk - označený jako bootable). Na tomto médiu hledá adresář "S" a soubor "startup-sequence", což je textový soubor se startovací dávkou na jehož konci je obvykle načtení WorkBenche (LoadWB). Ještě předtím bývá přítomna kontrola na dávku "user-startup", což je opět textový soubor obsahující uživatelská nastavení pro jednotlivé programy např. vytvoření virtuálních zařízení pomocí příkazu "Assign". Klasická startovačka řeší např. ovladače pro CD/DVD mechaniku, update paměti ROM pro OS 3.9 a podobně. Po načtení WorkBenche se ihned načtou spustitelné aplikace uložené v adresáři "WBStartup" např. vylepšené průhledné menu, vylepšené GUI VisualPrefs a další, dále pak záležitosti z ENV-Archive (např. pozadí na plochu WorkBenche, systémová nastavení podle preferencí). Amiga se správně zapíná i vypíná vypínačem a je úplně jedno, jestli je to síťový vypínač 230 V, jistič na baráku či bytě nebo "ALT+F4" v případě WinUAE :o))) Samosebou lze využít i softwarovou utilitku, ale to spíše někdo opsal z Widlí ! Jak už jsem někde napsal a tuhle dokonce i četl v nejmenovaném magazínu nejmenovaných novin - přeloženo do jazyka amigistů: !!! JENOM HOVADO VYPÍNÁ POČÍTAČ TLAČÍTKEM START !!! Jediným zádrhelem je vypnutí "počítače" v okamžiku zápisu na pevný disk, což normální člověk asi neudělá, ale dokáže to okamžitý výpadek napájení nebo výjimečný pád systému. Po takové "havárii" se obvykle spustí "disk validator", protože zjistí neplatný součet (checksum) a snaží se o nápravu, což se většinou podaří (o validaci se píše v jiné části FAQ). AmigaOS m68k v žádném případě neřeší jakýsi odkládací soubor (swap) a jeho souborový systém (ať je jakýkoliv) nebere v potaz jakousi FAT tabulku, kterou známe důvěrně z prostředí Windows.

Jak se instalují a odstraňují programy v prostředí Amiga OS ?
V prostředí Amiga OS neexistuje žádný nesmyslný registr, odkládací swap soubor ani žádná zbytečná databáze instalací alá Windows. Pouhá hrstka aplikací vyžaduje restart systému, protože si pro sebe vytváří virtuální zařízení (příkaz Assign), jehož vytvoření se děje ve startovačce - obvykle v souboru "user-startup". Tento typ programů má vlastní instalátor, ale prakticky dochází k pouhému kopírování souborů. Většina instalačních skriptů nabízí např. také kontrolu verzí systémových knihoven. Ve vyjímečných případech kompletní aktualizace systému se považuje restart za okamžitou záležitost, ale jinak se takových hlášek prakticky nikdy nedočkáte - jakože musíte právě teď okamžitě restartovat systém, protože ... no jako ty kecy z widlí. Jinak převažují aplikace, kterým je úplně jedno, v jakém adresáři budou umístěny a kam si je uživatel nakopíruje - ano, nakopíruje či kam rozbalí archiv. Jakoukoliv aplikaci můžete mít na disku třeba padesátkrát, nikdy se nebude nic s ničím hádat - systému to nijak nevadí, vše záleží na uživateli. Jakákoliv aplikace, celý adresář či cokoliv se odstraní opět velmi jednoduše - DELETE ALL a je hotovo. Pokud aplikace používala virtuální zařízení jako svůj adresář, pak nelze okamžitě odstranit tento adresář (soubory pod ním ale ano) a je nutné se zbavit oněch Assignů, které virtualitu vytváří - je-li toto umístěno v "user-startup", pak stačí příslušné řádky odstranit z textu nebo před takový řádek umístit středník (cokoliv za středníkem se ignoruje). Pokud si aplikace vytváří virtualitu až při jejím spouštěním, pak stačí pouhý restart a následný delete ... :o)

Co mám dělat, když mně po (chybné) instalaci nějaké aplikace nenabíhá operační systém Amiga OS ?
Slůvkem "chybné" v závorce chci sdělit, že některé instalační skripty obsahují chyby či jsou psány pro určitou verzi OS anebo chybí nějaká hardwarová součást, která nikdy v emulátoru nebude. Takový instalační skript dokáže pak udělat pěknou paseku v systému, přidá řádky do uživatelské startovačky, přepíše některé systémové soubory (ovladače v DEVS, knihovny v LIBS, handlery v L a podobně) a navíc nabourá systém. Pokud tedy odmítá systém najet, pak je nutný start "without startup-sequence" - při resetu podržte obě tlačítka myši. Pak se uplatní textový editor např. CED - je třeba se podívat do adresáře "S" na soubory "startup-sequence", častěji na "user-startup" - obvykle se tam objeví nějaký nový "ASSIGN". Řešení je tyto řádky vymazat anebo blokovat středníkem ";" na začátku řádky. Dále se uplatní nějaký jednodušší souborový manažer např. Directory Opus 4.x či FileMaster - možná bude nutné odstranit nějaký nový soubor z adresáře "WBStartup", "DEVS" a podadresářů (zejména "DOSDrivers"). Řešení existuje téměř vždycky. Rozhodně je dobré mít funkční systém zálohovaný, zejména starší instalační skripty nekontrolují verze knihoven, datatypů a podobně. Taktéž dávejte pozor na to, pro jaký typ procesoru je aplikace napsána. Opatrně také postupujte při aktualizacích, nevydařený patch může způsobit totální kolaps. Zálohovat, zálohovat, zálohovat !!! Pokud používáte nějakou přednastavenou distribuci, bývá jednoduší ji znovu nainstalovat anebo můžete poprosit výrobce (v případě AmiKitu můžete i česky).

Jak odstranit či vypnout nechtěné či kolabující funkce nebo programy u přednastavených distribucí ?
Speciálně u AmiKitu si začínám zvykat na prostředí Dopus Magellan, ale pořád se neumím smířit s AFA_OS ;o) Nesměju se tomu, prostě jsem zvyklý na klasický WorkBench a mám jiné postupy - Magellan je vlastně suprová záležitost pro začínající uživatele. AFA_OS mne však vadí, zvláště nevidím důvod používat vektorová písmenka - je to sice hezké, ale nepraktické a řada programů na tom kolabuje. Takže jako v předchozí otázce projet startovačky - vystředníkovat Magellan a aktivovat LoadWB :o), prozkoumat a přesunout nepotřebnosti v adresáři WBStartup, podívat se na aktivní komodity a podobně. Definitivně jsem odstranil bootovací obrazovku, kterou řeší utilitka SHOWAMIGA96 - je to sice hezké, ale poněkud si to nerozumí s odlišným nastavením SCREEN MODE (původní systémová preference). Několikrát došlo k pádu, pokud jsem změnil rozlišení přes AMIKIT SCREEN MODE. Pokud zachováte výchozí nastavení AmiKitu, problémy s uvedenými programy možná nejsou, ale musíte se neustále držet AmiKitu a stávajícího PC - nic moc raději neměnit. Raději tedy vídím, že se něco děje a systém je jako celek lépe přenositelný. Na stránkách AmiKitu se můžete dozvědět další ... Osobně si myslím, že ve všech známých distribucích je řada věcí zbytečných až nepotřebných, některé z nich jsou s distribucí svázány, jiné dělají sice systém krásnější na pohled, ale na úkor rychlosti a spolehlivosti a naopak často chybí aplikace, kterou mohou být pro někoho opravdu nutné, nic moc místa nezaberou a jsou volně šiřitelné.

Co znamená výraz "preemptive multitasking" a jak se projevuje tato jedinečnost v praxi ?
Operační systém Amiga je vůbec první operační systém na světě, který dokáže pracovat s více aplikacemi na jednom procesoru v jednom čase (kromě toho je Amiga první skutečně multimediální počítač na světě), přičemž ovšem nedělí procesorový čas podle počtu spuštěných aplikací. Proto se zde hovoří o metodě "preemptive multitasking". Dá se to vysvětlit docela jednoduše. Aplikacím, které jsou spuštěné na pozadí (oblužné tasky) a aplikacím zcela aktivním lze přiřadit určitou prioritu zpracování, ale ani priorita ještě úplně neřeší, zda ten či onen task je důležitější. Jádro systému jednoduše vyšle dotaz spuštěné aplikaci (tasku) a řekne-li si dotazovaný task o nějakou operaci, pak ji procesor provede - pakliže ne, pokračuje dotaz na další task, přičemž se sleduje právě nastavená priorita. Pro ilustraci se to dá popsat např. na myši - není třeba kontrolovat myší ovladač, když se uživatel myši ani nedotkl a tudíž myší ovladač nevyslal signál k nějaké změně, ačkoliv priorita myši je poměrně vysoko. Je třeba si uvědomit, že touto metodou předběhl Amiga OS veškeré počítačové systémy o nějakých deset let a poprvé se Amize přiblížil Apple MacOS, který však třeba nedokázal tak základní věci, jako je třeba naformátování dvou disket najednou - tedy obsluhu dvou diskových zařízení ! Amiga toto prováděla od samého začátku na všech čtyřech disketových jednotkách, uživatel se bavil bouráním zdi v Arkanoidu a k tomu si přehrával samplovanou 4-kanálovou hudební skladbu !!! Bacha - na procesoru s taktem 7 MHz (sedm) a nikde ani náznak nějakého zpomalení !!! Je třeba poděkovat člověku jménem Carl Sassenrath, který to tak dobře vymyslel a tím zajistil systému Amiga OS slávu a nesmrtelnost, ikdyž to s Amigou dopadne jakkoliv. Jeho jméno je v současné době svázáno s programovacím systémem REBOL, který se prosadil v řadě důležitých institucí (úřady, pojištovny, banky, navigační systémy a podobně). Není od věci se zmínit o faktu, že pomocí WinUAE je takový multitasking možný, ačkoliv hostitelský systém Windows v takovém rozsahu taskování stále ještě nepracuje (stačí si přehrávat MP3 a oťuknout si vadnou disketu určenou k naformátování - a zaseknutí Windows je na světě).

Co to je plánovaná systémová deflorace ? :-)
Kvůli připojení akcelerační karty či karet jiných, bylo někdy nutné Amigu otevřít i v záruční době (myšlena Amiga fyzická a pouze některé modely). Někteří prodejci to považovaly za ztrátu záruky, pokud si takovou úpravu provedl uživatel sám. V každém případě však bylo nutné strhnout nálepku nad šroubkem a tudíž svou Amigu odpanit. S koitem ani s jinou metodou protržení panenské blány to opravdu nic společného nemá. Odpanit si Amigu bylo věcí poměrně příjemnou - u jiné deflorace jsem bohudíky přítomen nebyl, jelikož to nemá absolutně žádné kouzlo a myšlený objekt nic neumí ani po provedené úpravě - zázraky se nedějí. Naopak Amiga i před odpaněním dokázala mnohé, po provedené úpravě ještě víc a nic z ní neteče :-)

Je Amiga holka nebo kluk ?
Holka, samozřejmě. A zbytek textu jsem právě vymazal .....

Mohu spustit WinUAE příkazovým řádkem ? Lze nastartovat počítač přímo do Amiga OS ?
To nejlepší na konec :o) Ano, pokud máte již vytvořenou a uloženou alespoň jednu konfiguraci, můžete spustit WinUAE pomocí příkazového řádku. Jsou dvě možnosti: 1) [cesta např. C:\WinUAE\]WinUAE[.exe] -config=[cesta/]konfigurace.uae nebo 2) [cesta např. C:\WinUAE\]WinUAE[.exe] -f [cesta/]konfigurace.uae - obě možnosti jsou prakticky totéž. Tímto způsobem lze zajistit přímé spuštění Amiga OS kliknutím na ikonu anebo dokonce nabootování fyzického počítače do Amiga OS - v obou případech je však nutné zajistit spouštění BEZ konfiguračních oken (GUI), takže nesmí být zaškrtnuta volba SHOW GUI ON STARTUP ! Přímé nabootování do Amiga OS, aniž byste si všimli nabíhání Windows, vyžaduje trochu znalostí o systému Windows :-)



© 2002 - 2014                    Amiga, AmigaOS & their logos are registered trademarks